Na konci světa a na pokraji zániku: Nejmenší městečko v Česku pomalu mizí z mapy
Obyvatelé tohoto městečka v Karlovarském kraji jej nazývají městem na konci světa, kde je osm měsíců v roce zima. Leží totiž v srdci Krušných hor, v nadmořské výšce téměř 900 metrů. Ačkoli v něm kdysi žily 3 tisíce obyvatel a bylo tady deset hospod, dnes je tu lidí sotva osmdesát. Je tak nejmenší vesnicí v Česku. O to je ale zajímavější.
Kdysi se tady těžilo stříbro a cín, a toto místo bylo tak svým způsobem strategické i pro vojska za II. světové války. Ještě dnes můžete v hlubokých lesích narazit na ruiny tajného důlního závodu Rolava-Sauersack, který láká milovníky urbexu. Obří důlní komplex vznikl u Přebuzi už na počátku 40. let minulého století kvůli válečné potřebě cínu. Betonový kolos tvořily šachty a továrna na zpracování rudy, která se využívala pro válečnou mašinerii. Historie tohoto místa je ovšem pohnutá o to více, že jeho součástí byl navíc i zajatecký tábor. Zpustlé místo má až mystickou atmosféru.

Ráj pro milovníky urbexu
Komplex dnes sice tiše zarůstá lesem, ovšem dobrodruzi, kteří rádi prozkoumávají dávno zapomenutá místa, si tady přijdou opravdu na své. Jámy už jsou sice zasypané, ale i tak tady můžou objevit třeba pozůstatky hlavní šachty se zachovanou konstrukcí těžní věže, pětačtyřicet řad propadlin, takzvaných pinek, ústí štol, haldy rudniny a hlušiny, skelet úpravny rud, kalové rybníky, v okolí pak sejpy a vodní příkop. Kromě toho láká Přebuz turisty na běžecké trasy, chráněné území Přírodní park Přebuz či venkovský dům č. 46, což je jeden z nejstarších domů v západní části Krušnohoří. A za zmínku určitě stojí, že ve škole v Přebuzi bylo jako vůbec první v západních Čechách zavedeno parovodní topení.
Zmizí úplně z mapy?
V Přebuzi žily v minulosti tři tisícovky lidí, většinou německé národnosti, po válce však došlo k vysídlení. K 1. lednu tohoto roku měla vesnice pouhých 74 obyvatel, z toho celkem 61 žen a mužů, většinou v seniorském věku, dětí do 15 let jen 13. Ještě před rokem tu ovšem žilo 80 obyvatel. Není tu škola ani pošta, a hospoda je tady jedna jediná. Zanikla i kdysi tak vyhlášená škola paličkování i s výrobnou. Městečko na konci světa tak možná v budoucnu zmizí z mapy úplně.
Nejmenší les v Česku
„Nej“ je tady přitom více, i když v opačném slova smyslu. Najdete tady také totiž les, který je svým vzrůstem vůbec nejmenším v celé České republice. Tvoří jej totiž nejnižší strom, který se u nás vyskytuje, unikátní bříza trpasličí. Uchytila se tu v době poledové a dorůstá jen do výšky jednoho metru. Tvoří jej shluky metrových stromů, takže tento les snadno přehlédnete pouhým okem. Dnešní klima v Evropě tomuto stromu už příliš nepřeje. A tak je právě toto místo jedním z posledních, kde na břízu trpasličí můžete ve volné přírodě ještě narazit.

Přírodní památka Přebuzské vřesoviště
O co je městečko Přebuz na Krušnohorsku menší, o to je zajímavější, a to včetně jeho okolí. Nedaleko obce se totiž nachází jedinečné vřesoviště, které vzniklo odtěžením vrchoviště a následnou pastvou dobytka. Rozloha této přírodní památky je cca 90 hektarů. Na někdejším rašeliništi vznikla díky těžbě rašeliny soustava rozličných mikrobiotopů. Roste tady třeba borůvka bažinná, prha arnika, prstenec listnatý a další vzácné druhy. Krajinu dotváří kleče a borovice bahenní. Ze zvířat tady můžeme zahlédnout hlavně jelena lesního nebo zaslechnout lindušku lesní. Poblíž se nachází i Národní přírodní rezervace Velký močál, jedno z největších rašelinných území v Krušných horách. Močál má tvar oválu, kolem kterého jsou rozeseté četné tůňky. Hladina vody v nich se během roku proměňuje.