Tohle maso patří mezi nejprodávanější v Česku, ale etiketa mluví jasně. Je to koktejl plný náhražek a chemie

Maso je nedílnou součástí našeho jídelníčku, ale ne vždy si uvědomujeme, co se pod tímto označením skrývá. Zvláštní opatrnost je třeba u masových konzerv, které lákají dlouhou trvanlivostí a rychlou přípravou, avšak jejich kvalita se často výrazně liší. Někdy obsahují více náhražek a dochucovadel než skutečného masa, a pokud si složení neohlídáte, můžete snadno skončit s produktem, který má s poctivým kusem masa pramálo společného. Pečlivé čtení etiket je proto základním krokem, jak se vyhnout nepříjemnému překvapení.

Masové konzervy si často spojujeme s dovolenou nebo výlety do přírody. Jsou praktické, vydrží dlouho a nepotřebují chlazení. U některých druhů, jako je vepřové maso ve vlastní šťávě nebo luncheon meat, dokonce existují jasná pravidla: Vyhláška stanovuje, že musí obsahovat minimálně 70 % masa. Zároveň smí mít maximálně 70 % vody a 40 % tuku, což by mělo zaručit určitou kvalitu. Jenže realita je často jiná.

Maso ano, ale kvalitní

Masová konzerva by měla být hlavně o mase. Jenže při pohledu na složení často narazíte na pojem „strojně oddělené maso“ neboli separát. To je hmota získaná mechanickým seškrabáváním zbytků masa z kostí. Ve výsledku je to spíš kaše ze šlach, chrupavek a zbytků tkání než plnohodnotné maso. Není divu, že se tomu říká „maso druhé kategorie“. A separát není jediný trik, jak výrobci šetří. Konzervy bývají často napumpované vodou, kterou zahušťují škroby nebo jiná zahušťovadla, aby hmota držela pohromadě. K tomu se přidávají stabilizátory, konzervanty a fosfáty. V extrémních případech může být skutečného masa v konzervě sotva 40 %, zbytek tvoří voda, sůl a různé přídatné látky.

Pro spotřebitele je těžké se v tom vyznat. Nápisy jako „ve vlastní šťávě“ nebo „tradiční receptura“ sice znějí lákavě, ale nic negarantují. Klíčové informace se ukrývají až v drobném písmu na etiketě. Tam zjistíte, kolik masa konzerva doopravdy obsahuje a jestli výrobce sáhl po separátu. Pokud je maso uvedené až za vodou nebo škrobem, je to varovný signál – pravděpodobně vás čeká víc náhražek než skutečného masa.

Spotřebitelské testy pravidelně odhalují propastné rozdíly mezi jednotlivými značkami. Například levné vepřové konzervy často obsahují minimum svaloviny a místo ní nabízejí směs separátu, kůže a vody. V některých případech bylo zjištěno i použití bílkovinných hydrolyzátů, které nahrazují skutečné maso a zároveň zvyšují obsah dusíkatých látek, aby produkt prošel laboratorními kontrolami.

Na opačném konci spektra jsou konzervy od tradičních českých výrobců, které sice stojí o něco více, ale nabízejí vysoký podíl skutečného masa (70–90 %) a minimum chemických přísad. Kvalitní produkty poznáte i podle toho, že mají kratší seznam surovin, ideálně by měl obsahovat jen maso, sůl a koření.

V roce 2016 provedl dTest analýzu 16 masových konzerv, zaměřenou na vepřové maso ve vlastní šťávě a vepřový luncheon meat. Cílem bylo ověřit, zda tyto produkty splňují legislativní požadavky na obsah masa, vody a tuku. Výsledky odhalily značné rozdíly v kvalitě jednotlivých výrobků.

Rozdíly mezi masovými konzervami jsou velké

Nejlépe hodnocenou značkou byla Pikok Pork Meat in Brine. Tento produkt obsahoval nejvyšší podíl masa, přiměřené množství tuku a vyhovující obsah vody. Pozitivně bylo hodnoceno i jednoduché složení bez přidaných látek. Drobnou nevýhodou byl vyšší obsah soli a méně atraktivní vzhled.

Naopak nejhůře dopadlo Pikok Vepřové koleno ve vlastní šťávě. Ačkoli mělo nízký podíl tuku a velké kousky masa, obsahovalo nejvíce soli a přidané látky jako zahušťovadla, fosfáty a zvýrazňovače chuti. Degustátoři zaznamenali i mírnou pachuť.

V testu potravin z roku 2022 získalo nejnižší hodnocení Hamé vepřové maso ve vlastní šťávě. Laboratorně se jednalo o nejtučnější konzervu plnou fosfátů, škrobu, zahušťovadel a zvýrazňovačů chuti. Ochutnávači ocenili příjemnou slanost a měkkou konzistenci, ale kritizovali nadbytek sádla, výraznou tučnost a drobné kousky masa.

Nechvalný výsledek si odneslo také MeiNing vepřové maso ve vlastní šťávě. Tento výrobek měl sice přiměřený obsah tuku a vyhovující podíl vody, ale obsahoval druhé nejnižší množství masa a naopak výrazně více soli, což se odrazilo i v senzorickém hodnocení, kde dopadl nejhůře. Kritizována byla nejen slanost, ale i drobné kousky masa, lehká pachuť a nepříjemná kořeněnost. Ve složení navíc nechyběl škrob, zahušťovadla a fosfáty.

Výběr masové konzervy se tak může stát sázkou do loterie. Pokud nechcete naletět na barevné obaly a líbivé slogany, sledujte podíl masa a obsah separátu. Pečlivě čtěte etikety, protože pod slibnou nálepkou se často skrývá spíš chemická laboratoř než poctivé vepřové.

Zdroj: testypotravin.cz, tyden.cz, dtest.cz