Letos je změna zimního času na letní rychlejší než loni. Kdy k ní dojde a kdo na tom prodělá?

Každoroční posun času je téma, které se nikdy neomrzí. Někdo se těší na delší večery, jiný bojuje s ospalostí a rozhozeným režimem. Diskuze o tom, jestli je střídání času ještě potřeba, se vedou mezi odborníky i běžnými lidmi – a zatím to vypadá, že hodiny budeme posouvat ještě nějakou dobu.

Letos nás změna na letní čas čeká o něco dřív než loni. V noci ze soboty na neděli 30. března se ručičky hodinek ve dvě ráno posunou na třetí. V loňském roce se čas měnil o den později. Výsledkem bude o hodinu kratší spánek, ale na druhou stranu delší denní světlo, které potěší všechny, kdo milují dlouhé jarní a letní večery venku.

Proč vlastně čas posouváme?

Měníme čas kvůli úsporám energie, alespoň tak to původně bylo. První státy začaly střídání zavádět už během první světové války, kdy se věřilo, že lidé budou lépe využívat denní světlo a ušetří se elektřina. K širšímu přijetí došlo během druhé světové války a následně v 70. letech během ropné krize, kdy byla snaha o co největší energetickou efektivitu. Jenže dnes už víme, že tyto úspory jsou minimální – studie ukazují, že úspora elektřiny se pohybuje jen v řádu desetin procenta.

Evropská unie v roce 2019 odsouhlasila konec změn času, ale protože se státy neshodly, zda ponechat letní, nebo standardní zimní čas, konečné rozhodnutí se odložilo na neurčito. Mezitím některé země jako Rusko, Bělorusko, Island nebo Argentina už přestaly čas posouvat úplně a mají celoročně stejný čas. U nás to ale zatím nevypadá, že bychom se této tradice jen tak zbavili. Zatím se stále řídíme pravidlem, že letní čas začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu.

Někteří při posouvání hodin prodělají

Ne každý zvládne přechod na nový čas bez problémů. Ti citlivější můžou pociťovat únavu, trpět poruchami spánku nebo mít potíže se soustředěním. Studie dokonce ukazují, že krátce po změně času se zvyšuje počet infarktů a mozkových příhod. Nejhůř to snášejí lidé, kteří mají pevně nastavený režim, například starší lidé, děti nebo ti, kteří pracují na směny.

Další skupinou, která na změně času prodělává, jsou zaměstnanci pracující v noci. Ti, kteří mají mzdu vypočítanou na hodinu, o jednu zaplacenou hodinu přijdou. Naopak ti, kteří jsou placeni za celou směnu bez ohledu na její délku, sice dostanou stejnou výplatu, ale přijdou o jednu hodinu volna. Při návratu na zimní čas se situace obrací – hodinově placení pracovníci si přijdou na extra příjem za hodinu navíc, zatímco zaměstnanci se směnovou mzdou musí odpracovat delší dobu bez dodatečného finančního ohodnocení.

Po změně času přibývá dopravních nehod

Změna času se neprojevuje jen na spánku, ale i na bezpečnosti. Statistiky ukazují, že v prvních dnech po přechodu na letní čas stoupá počet dopravních nehod. Řidiči jsou unavenější, hůře se soustředí a ranní cesty do práce mohou být rizikovější. Stejný problém se objevuje i na pracovištích – únava z nevyspání vede k vyšší chybovosti a většímu množství pracovních úrazů.

Změnu času si můžete ulehčit

Změna času nemusí být utrpením, pokud se na ni trochu připravíte. Pomáhá například postupné posouvání času usínání a vstávání už několik dní předem. Ideální je také trávit co nejvíce času venku na denním světle. Co rozhodně nepomáhá? Káva a alkohol před spaním, protože můžou narušit kvalitu spánku. Také modré světlo z mobilu nebo počítače blokuje tvorbu melatoninu, tedy hormonu spánku, takže je dobré omezit sledování obrazovek aspoň hodinu před ulehnutím.

Pokud po změně času ráno bojujete s únavou, může pomoci ranní procházka nebo lehké cvičení na slunci. Každý se s přechodem na letní čas vyrovnává jinak, ale pokud si nastavíte zdravý režim, tělo si zvykne rychleji. Otázkou zůstává, jestli se změna času někdy zruší, nebo si na ni prostě budeme muset zvyknout napořád.

Zdroj: idnes.cz,  garaz.cz, idnes.cz, kupi.cz