Napětí u nás roste: Nová pravidla od sousedů vyvolávají obavy. Česko bude muset rychle reagovat

Zákon o ochraně ovzduší zakazuje občanům ČR topit kotly na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Tento zákaz nabyl účinnosti v září 2024 a jeho nedodržení může být trestáno peněžitými sankcemi. Co se týká plynových kotlů, tak ty v tuzemsku stále používat můžeme, nicméně i tak hrozí, že jednoho dne dojde v rámci dekarbonizace Evropy také k jejich zákazu.

Evropská komise podala návrh na postupné vyřazení kotlů na fosilní paliva z provozu v členských zemích do roku 2029. V rámci přijetí směrnic o energetické náročnosti budov navíc také navrhuje, aby byla přijata taková opatření, která do roku 2040 povedou k úplnému ukončení vytápění či chlazení fosilními palivy. Nyní je na členech EU, jak se k tomuto rozhodnutí postaví a jaká opatření zavedou.

Některé evropské státy už opatření zavedly

Několik členských států Evropské unie se již na novou éru vytápění začalo připravovat a stanovilo kroky, které mají vést k postupnému vyřazení plynových kotlů z provozu. Například Francie už od roku 2023 zakazuje provozování plynových kotlů v nových budovách. Podobně je na tom i Německo, kde byl v roce 2023 schválen návrh zákona o zákazu nových topných systémů na naftu a plyn od roku 2024.

Naproti tomu Velká Británie udělala krok zpět. Ačkoliv byl v předchozích letech v této zemi plánován zákaz instalací plynových kotlů v nových domech po roce 2035, současná britská vláda v čele s premiérem Keirem Starmerem tento návrh zrušila. Plánovaný přechod na alternativní vytápění tepelnými čerpadly se tak v Británii zatím konat nebude.

Nový systém ETS2

V souvislosti se snahou docílit uhlíkové neutrality má Evropská komise v plánu od roku 2027 rozšířit také Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Ten se má nově týkat také silniční dopravy a právě i vytápění budov. Doplní tak původní systém ETS1, který pokrývá pouze velká stacionární zařízení v energetice a průmyslu a leteckou a námořní dopravu.

V praxi to znamená, že spotřeba fosilních paliv bude zpoplatněna, jelikož pro budovy, kde se tento typ vytápění využívá, bude povinné zakoupení emisních povolenek. Tento nákup však nebudou realizovat koneční spotřebitelé, ale dodavatelé zmíněných paliv. Ačkoliv tak české domácnosti nebudou muset emisní povolenky přímo samy nakupovat, pravděpodobně to ovlivní jejich náklady na vytápění.

Nadějí jsou tepelná čerpadla

Vytápění obytných prostor v Evropě představuje 17 % celkové konečné spotřeby energie. Z velké části (uvádí se asi ze 75 %) se přitom k vytápění využívají fosilní paliva. Pokud bychom chtěli v Evropě docílit takzvané uhlíkové neutrality, což je rovnováha mezi emisemi uhlíku a opatřeními, která tento uhlík z atmosféry odebírají, bylo by potřeba přejít postupně z kotlů na fosilní paliva na nízkouhlíkové zdroje energie.

Jednou z možností, jak nahradit fosilní paliva jakožto topný zdroj, je využití tepelných čerpadel. Tato zařízení jsou vysoce účinná a mohou využívat různé zdroje obnovitelné energie. Velká tepelná čerpadla jsou už běžně v provozu v některých evropských státech. Najdete je například v Paříži nebo ve vídeňské čtvrti Simmering, kde zařízení zajišťuje teplo pro 56 tisíc domácností.

V České republice se zatím jediné velké tepelné čerpadlo nachází v Děčíně, nicméně zařízení, které zde bylo instalováno už v roce 2002, je stále poháněno elektrickou energií z plynového zdroje. Odborníci se však domnívají, že do roku 2040 by tepelná čerpadla mohla zajistit dodávky tepla do českých domácností v ČR až z 35 %.

Zdroje: energozrouti.cz, nature.com, cde-org.cz, usetreno.cz, mzp.cz, earth.org