Měsíc narození ovlivňuje zdraví i délku života: Květnové děti mají výhodu, tyhle měsíce na tom nejsou tak dobře

Věděli jste, že měsíc vašeho narození může ovlivnit vaše zdraví, či dokonce délku života? Touto teorií se zabývá nespočet různých studií, které se opírají o výzkumy v oblasti biologie, epidemiologie a dalších odvětví vědy. Provedené studie naznačují, že období, ve kterém se narodíme, může mít vliv na náš imunitní systém či náchylnost k určitým nemocem.

Dlouhá léta se v oblasti zdraví a medicíny diskutuje o tom, co vlastně ovlivňuje kvalitu a délku našeho života, nebo náchylnost k některým chorobám, ať už těm vrozeným, nebo civilizačním. Rozhodující je bezesporu genetika, životní styl nebo prostředí, ve kterém žijeme. V posledních letech však studie ukazují ještě na jeden fenomén – datum narození.

Nejlépe jsou na tom se zdravím lidé narození v květnu

Podle výzkumu z roku 2017, který proběhl na Columbia University Medical Center, jsou lidé narozeni v květnu statisticky nejzdravější. Čím je to způsobeno? Většina studií zabývajících se tímto fenoménem se shoduje na tom, že svou roli sehrává průběh těhotenství matky – tedy konkrétně období, ve kterém se těhotenství odehrává. Podle této teorie mají lidé narozeni v květnu lepší imunitní odpověď na různé infekce. Efekt je možným výsledkem zvyšující se hladiny vitamínu D s příchodem zvýšené sluneční aktivity v jarních měsících.

Tento vitamín hraje klíčovou roli v budování a posílení imunitního systému. Statisticky se také lidé narození v květnu dožívají vyššího věku, protože mají menší dispozice pro vznik chronických onemocnění oběhové soustavy. Jiné studie, které se zaměřují spíše na negativní stránku věci, poukazují na to, že i jedinci narození v květnu trpí některými zdravotními problémy častěji než ostatní.

Španělský výzkum, který vedl profesor Jose Antonio Quesada, zmiňuje, že u mužů narozených v tomto měsíci jsou vyšší předpoklady ke vzniku astmatu, cukrovky nebo k depresím. U žen je pak vyšší riziko chronických alergií nebo osteoporózy.

Lidé s největšími riziky se rodí na podzim

Květen samozřejmě není jediným měsícem narození, který může ovlivnit naše zdraví či délku života. Každé období s sebou nese něco jiného. Zatímco u jarních měsíců jsou rizika statisticky nižší, na podzim se naopak zvyšují. Nejhůře jsou na tom zdravotně lidé narození v říjnu. V tomto období dochází k útlumu slunečního svitu a hladina vitamínu D v těle matky klesá. Rodička je také častěji vystavena infekcím, přičemž kombinace těchto dvou faktorů má negativní vliv na imunitní systém matky i nenarozeného dítěte.

Dle některých údajů mají lidé narození v říjnu nejvyšší dispozice ke vzniku psychických onemocnění, zejména deprese a úzkosti. Již zmíněná španělská studie pak uvádí větší riziko vzniku osteoporózy u mužů i žen, problémy se štítnou žlázou, vysoký cholesterol nebo anémii. Britská studie z roku 2008 zase poukazuje na to, že nižší hladina vitamínu D u matky i dítěte pak může zvyšovat pravděpodobnost vzniku autoimunitních chorob, mezi které patří například lupus nebo roztroušená skleróza.

Právě kvůli vitamínu D na tom bývají zdravotně hůř i lidé narození během zimních měsíců. I v tomto případě je dle statistik častější výskyt depresí, kardiovaskulárních chorob a autoimunitních onemocnění.

Měsíc narození je pouze jeden z faktorů

Ačkoliv je prokázáno, že měsíc, ve kterém se narodíme, může mít nějaký vliv na naše budoucí zdraví a délku života, není třeba to brát příliš vážně a obávat se o sebe nebo zdraví svých dětí. Mnohem důležitější jsou stále genetické predispozice či způsob našeho života. Řadu věcí totiž snadno ovlivníme životosprávou – zdravá strava, dostatek pohybu, kvalitní spánek a absence stresu jsou mnohem zásadnější faktory pro zdravý a dlouhý život.

V dnešní době však riziko snižují i samy matky. Častěji totiž užívají vitamíny pro těhotné, které obsahují mimo jiné i vitamín D, důležité živiny mohou doplnit také ze stále dostupnějšího ovoce a zeleniny, o které není nouze ani v zimních měsících.

Zdroje: iDnes.cz, Magazine.columbia.edu, Sciencedaily.com, Novinky.cz