Kdo tohle měl, byl král. Tyhle věci byly za socialismu podpultové zboží. Pamatujete si ještě jejich ceny?

Kakao, bavlněné prádlo, foťák na kinofilm, banány na Mikuláše nebo třeba ikonický řetěz z plastových céček. Sehnat v retro konzumech nebo obchodech se smíšeným zbožím tyhle podpultovky, to už chtělo pořádnou protekci. Nebo aspoň nervy ze železa a rychlé nohy.

„Utíkej rychle do obchodu, dostali prý kakao a pomeranče na Vánoce!“ Na tuhle či podobnou prosbu svých rodičů nejspíš dnes už s úsměvem vzpomínají pamětníci, kteří byli dětmi v 70. a 80. letech minulého století. Kdo znal tehdy vedoucího v elektru, mototechně, stavebninách nebo i v obyčejném koloniálu s potravinami, ten se mohl doma blýsknout při nedělním obědě, u vánočního stromečku nebo třeba obkladem z dovozu v koupelně. Nebo si díky konexím přijít na záhadný bonusový podpultový balíček, který vám se spikleneckým mrknutím podala prodavačka, aby to ostatní neviděli. Po zaplacení z něj pak „vypadlo“ 200gramové balení strouhaného kokosu na vánoční pečení, sušené fíky nebo další kilo mandarinek na Mikulášskou nadílku pro ty, o nichž prodavačky věděly, že mají doma více dětí.

Nekonečný seznam podpultovek

Některé zboží, jako třeba automatické pračky či exotické ovoce, bylo opravdu nedostatkové. Vžité označení podpultovka tak zahrnovalo stovky položek. A když se sem tam objevilo, chtělo to zkrátka rychlé nohy nebo trochu času, než jste si na něj vystáli po práci frontu. Jízdní kola, bavlněná trička nebo slipy, zavařovací víčka a svého času dokonce i dámské hygienické vložky se staly předmětem různých pozorností a protislužeb pro prodavače, kteří za ně rádi přimhouřili oko. Vyrazit si v 80. letech třeba na diskotéku v plísňové riflové bundě nebo s šátkem protkávaným stříbrnou nití znamenalo zařadit se automaticky mezi krále parketu. A když se rozkřiklo, že někde dostali banány, kdo mohl, vzal nohy na ramena – klidně i v pracovní době – a spěchal do obchodu Ovoce-zelenina.  Odměnou za bolavé končetiny byl pak trs sladkých afrických plodů nebo třeba kubánských pomerančů.

Retro ceny byly nižší, ale…

I tak ale mělo socialistické nakupování pro mnoho lidí své kouzlo. Dnes tak s nostalgií vzpomínají, jak stál rohlík neuvěřitelných 30 haléřů, máslo pouhou desetikorunu a stará dobrá škodovka v 70. letech vyšla jen na něco přes 50 tisíc korun Československých. To je ale jen jedna strana mince. Stejně jako ceny, i průměrné platy byly totiž tehdy mnohonásobně nižší. Třeba taková uklízečka brala koncem 70. let výplatu kolem 1800 korun měsíčně, a o moc vyšší nebyl ani nástupní plat v lékařské profesi. Průměrně si v té době lidé vydělali něco málo pod 2500 korun za měsíc.

Máslo za desetikačku

Litr mléka za dvě koruny, čokoláda Kofila za 2,50 Kčs, kilo brambor za 1,60 Kčs, cigarety za sedm a litr benzinu za osm korun československých stejně jako kilo cukru. Nebo třeba kilo chleba za 4,40 Kčs, zatímco v roce 2024 stálo stejné množství této základní potraviny desetkrát více. Od roku 1960 až do sametové revoluce v roce 1989 navíc stoupala lidem v Československu neustále životní úroveň, a tak si fajnšmekři měli možnost vybrat i z luxusního zboží z dovozu, třeba v prodejnách s označením ESO nebo TUZEX. Postupně totiž rostly platy a ceny potravin a maloobchodní ceny vůbec se nezvyšovaly nebo jen velmi mírně. Pamatujete na voňavá mýdla, šampony a parfémy či regály napěchované kávou a kakaem z různých koutů světa? Nebo na rifle a riflové sukně, které se v běžných obchodech nedaly pod pultem sehnat snad ani za úplatek prodavačce?

Bylo lépe? Chce to srovnání

Zatímco v roce 1989 si lidé nosili ve výplatních sáčcích zhruba 3.170 korun, v 1. čtvrtletí 2024 činila podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Česku necelých 44 tisíc. Průměrný plat je tedy zhruba 14× vyšší, a to znamená, že přepočteno na dnešní ceny jsou dnes potraviny v globále levnější. Polotučné mléko v plastovém sáčku, které stálo kdysi 2 koruny za litr, dnes totiž v papírovém kartonu stojí kolem 20 korun. Stejně je na tom třeba oblíbené kuře, které se dnes prodává v akci i za 60 korun za kilo, zatímco dříve stávalo 30 Kčs. Pokud by poměr cen byl stejný, stálo by dnes kilo 420 korun. Za běžný nákup, tedy 1 kg chleba, 1 kg jablek, 2 kg brambor, 10 vajec, 20 dkg vepřové šunky, 20 dkg eidamu, 1 l polotučného mléka a 250 g másla, jste před rokem 1989 zaplatili asi 63 Kčs, tedy zhruba 2 % tehdejšího platu. Dnes je to necelé procento.

Sundat růžové brýle

V případě elektroniky jsou dnes nákupy ještě výhodnější. Zatímco tři roky po revoluci jste automatickou pračku pořídili za 14 tisíc, dnes ji můžete koupit i za polovinu, stejně jako televize či ledničky a mrazáky. Ne vždy ovšem platí, že laciné zboží je i kvalitní, a tak je dobré dát si pozor na poměr cena/výkon. Dlužno také dodat, že velmi výrazně zdražilo bydlení a veškeré poplatky s ním spojené, jako jsou energie včetně plynu, vody, svozu odpadu a dalších, například poštovních služeb.

Zdroje: kupi.cz, autobible.euro.cz, denik.cz, stoplusjednicka.cz