Všichni o nich slyšeli, ale skoro nikdo tady nebyl. Těchto 5 míst musí navštívit každý hrdý Čech. Jinak je to ostudné
Česká republika je rájem památek a domovem mnoha osobností, které zanechaly výraznou stopu ve světě. Unikátní Baťovská architektura ve Zlíně, Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, to vše dokládá naši bohatou historii. Je toho ale mnohem víc.
Na Hradě Okoři světla už nehoří…
…bílá paní šla už dávno spát. Popěvek známé trampské písně je ale nejspíš to jediné, co většina Čechů ze slavné zříceniny hradu Okoř zná. Přitom se nachází jen kousek od Prahy ve Středočeském kraji a je to jedna z nejikoničtějších a nejzobrazovanějších hradních zřícenin. K hradu, založenému ve 13. století, vede cesta ze vsi Okoř podél Zákolanského potoka. Prohlídkový okruh si můžete projít buď s průvodcem, nebo bez něj. Zblízka si prohlédnete torzo věže a ruiny raně gotické kaple, pozdně gotické opevnění s baštou a střílnami z 15. století a také valy a příkopy východně od hradu. Důležitou součástí obrany byl rybník, který Okoř obklopoval ze tří stran. Přesto byla stavba během třicetileté války hodně pobořena. Od dubna do listopadu si prohlídku můžete objednat telefonicky, minimálně tři dny předem. V létě se nechte vtáhnout do historie při šermířských vystoupeních či výpravných bitvách. Prostor před hradem je místem pro hudební festivaly a koncerty. Občerstvit se můžete v restauraci Na baště či v cukrárně. Vede sem i příměstská autobusová doprava. V okolí hradu se dá krásně projet na kole, na koni či projít pěšky, terén ale není vhodný pro kočárky.

Jurkovičova Maměnka a Libušín na Pustevnách
Tento symbol Moravskoslezského kraje je oblíbeným střediskem v Beskydech. Do stejnojmenné osady nedaleko mytické hory Radhošť se dá vyjet lanovkou, přijít pěšky i na kole nebo v zimě na lyžích. Jak rostl v 19. století zájem o turistiku, vznikly na Pustevnách dvě velké útulny, které navrhoval známý slovenský architekt Dušan Jurkovič. Libušín a Maměnka, postavené ve stylu lidové secese stejně jako řada jeho staveb v nedalekých lázních Luhačovice, byly zpřístupněny v roce 1899. K dřevěným stavbám projektovaným architektem Jurkovičem na Pustevnách patří i sto let stará dřevěná zvonička. Areál Pusteven je národní kulturní památkou.
Werichova vila žije!
Jestli se dá o někom říci, že je vedle kulturních památek či tradic národním podkladem, pak je to bezesporu český filmový a divadelní herec, scenárista a spisovatel Jan Werich. Vila č. p. 501 na Kampě v samém centru Prahy, kde Werich žil, je opředena historií a osudy mnoha inspirativních lidí z oblasti kumštu, kteří se v ní setkávali. Už jste ve vile byli? Duch Osvobozeného divadla, ve kterém Jan Werich vedle Jiřího Voskovce působil, je tady cítit na každém kroku. Navštívit můžete hned několik prostor, jako je Sklepení, Holanerium, Stálou expozici, Podkrovní sál, Zahradu nebo Muzejní obchod a Kavárnu. Další místnosti tvoří tzv. „hliniště“, věnované fenoménu Golema. Děti se v něm mohou na chvíli proměnit v rabiho Löwa a pomocí své fantazie si vytvořit vlastního Golema z modelovací hmoty. Do Werichova světa se ponoříte díky karuselu s dobovými fotografiemi i jeho oblíbenými recepty. Věrná rekonstrukce dvou místností Werichova bytu nabídne pohled zblízka tak, jako by Jan Werich jen někam na chvíli odešel. Jak u Werichů, kde se stále něco dobrého vařilo, skladovali potraviny? Mrkněte kukátkem do Werichovic kvelbu. Uzavřená část zahrady Werichovy vily je situovaná na břehu romantické Čertovky. Aby se vila otevřela svým návštěvníkům, byl její zbytek volně připojen k parku Kampa. Uvítají vás tu při filmových promítáních v letní sezoně, divadelních představeních, zahradních slavnostech či svatbách. A v létě si tu můžete pravidelně zacvičit jógu.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem
Je jedním z nejstarších hřebčínů na světě, byl založený již v roce 1579 císařem Rudolfem II. Habsburským. Domov starokladrubských koní nabízí prohlídky stájí, zámku, kočárovny, muzea a také si můžete vyjít na rozhlednu. Hřebčín zve každoročně veřejnost na akce jako je tradiční podzimní Hubertova jízda, dubnový Rudolfův pohár nebo Den starokladrubského koně, na kterých lze koně vidět v akci. Navštívit můžete také Zimní prohlídkový okruh či komentovanou prohlídku krajinou UNESCO, na kterou zvou pořadatelé letos 4. června. Součástí památkové ochrany je nejen samotný kladrubský hřebčín, ale celá zdejší krajina. Od pastvin a cest lemovaných alejemi stromů až po uměle zbudované vodní kanály.

Holašovice – vesnička jak z Prodané nevěsty
Jen 15 kilometrů od Českých Budějovic narazíte na malebnou vesničku s unikátním souborem několika desítek selských stavení z 18. a 19. století s typickou návsí. Je tak vzácný, že se v roce 1998 ocitl dokonce na seznamu světového dědictví UNESCO. Vesnická architektura ve stylu selského baroka se statky s malovanými štíty, historickou kovárnou, starou hospodou i zaniklou pastouškou se uchovala jako odkaz předků. Architektura poetických jihočeských domů se inspirovala i rokokem a částečně klasicismem. Historická vesnička Holašovice je považována za jeden z nejpozoruhodnějších lidových architektonických skvostů ve světě. Na návsi najdete také rybníček jako vystřižený z Ladových obrázků. Venkovskou atmosféru umocňují rozmanité tradice a lidové zvyky, jako třeba masopust. Letos na něj můžete dorazit 1. března, na letní Selské slavnosti se pak soutěží o nejlepší koláč 25. až 27. července.
Zdroje: www.pustevny.cz, www.kudyznudy.cz, www.holasovice.eu, www.nhkladruby.cz, www.werichovavila.cz