Kvíz: Jak dobře znáte pranostiky? Alespoň 8 z 10 by měl dát každý Čech, jinak je to ostuda

Pamatujete si na tetu Kateřinu z legendárního Saturnina? Její libůstkou byly pranostiky a přísloví, kterými ráda oblažovala své okolí. Jak dobře se v nich ale vyznáte vy? Některé jsou snad notoricky známé, jiným ale řada lidí už nerozumí. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak na tom jste vy. 

Průpovídek, které už dávno zlidověly a většinou obsahují nějakou poučku, existuje velké množství. Většina lidí je všechny označuje za přísloví, ovšem takto jednoduché to není. Tato skupina se totiž dělí hned na několik kategorií, z nichž každá je trochu jiná. 

Jazykovědci by vám vysvětlili, že rozlišit můžeme přísloví, rčení a zmíněné pranostiky. Poznat je od sebe ale není vždy jen tak. 

Jak rozeznat pranostiky a jiné útvary?

Rčení je pojem, který popisuje nějaké ustálené slovní spojení. To se většinou týká nějaké zcela běžné, typické situace, kterou toto rčení trefně a často i vtipně komentuje. Ne pokaždé jde o celou větu, mnohdy je to pouze fráze. Jejich charakteristikou je, že jsou obvykle velmi obrazná a ispirují se například biblickými příběhy nebo antickými pověstmi. Morální ponaučení v nich ale nenajdeme. Jako příklad můžeme uvést například „mít máslo na hlavě“ nebo „mít z ostudy kabát“. 

Přísloví jsou většinou krátké příběhy, které jsou shrnuté do jediné věty. Jejich cílem je posluchače nenásilnou formou poučit o vhodnosti nebo nevhodnosti určitého jednání. Historicky mohl za jejich vznikem stát skutečný příběh, dnes už se ale dávno vytratil a zůstalo jen přísloví samotné, jako třeba „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. 

Pranostiky se týkají především počasí

Zbývají nám ještě pranostiky, kterých se bude týkat dnešní kvíz. Ty vypadají na první pohled jako přísloví. Jednou velmi zásadní věcí se od nich ale odlišují. Chybí v nich totiž morální ponaučení, naopak ale obsahují nějakou lidovou moudrost, která většinou souvisí s počasím. 

Jejich smysl je zcela jednoduchý. V minulosti byla meteorologie ještě v plenkách a předpovídání počasí tak nezáviselo na výpočtech, ale na zkušenosti a pozorování přírody. Tyto poučky mohly lidem usnadnit odhad týkající se právě meteorologických podmínek. To bylo často velmi důležité, podobné informace ocenili hlavně zemědělci, kteří potřebovali být v přírodních zákonitostech velmi zběhlí, aby se jejich farmaření dařilo. Jako příklad uvedeme „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem“. Význam je zřejmý, i v jarních měsících ještě často bývá zima, i když to tak na první pohled z okna nemusí vypadat. 

Kvíz: Prověřte si svou znalost pranostik!

V následujícím kvízu si můžete nyní prověřit, jak byste v dobách našich předků uspěli, pokud byste své zahradnické práce museli řídit pomocí pranostik. Některé nejspíš budete znát velmi důvěrně, u jiných si ale jisti rozhodně nebudete. 

Vyhodnocení: 

• 10–8 správně: Jste naprostý expert. Buď si doma před spaním čtete zahrádkářský kalendář, nebo jste český jazyk studovali. V každém případě gratulujeme. 
• 8–6 správně: Není to špatné. Čas od času se sice spletete, ale stále tomu rozumíte lépe, než koza petrželi. 
• 6–4 správně: Máte se ještě co učit. Je ale vidět, že vám ve škole přece jen něco málo v hlavě uvízlo. 
• 4–0 správně: Tohle není dobré. Chápeme, že ne každý je takový labužník jako teta Kateřina, ale alespoň základy byste si nastudovat mohli. Přece jen, jedná se o součást naší kultury. Nebojte, žádný učený z nebe nespadl, to zvládnete!