Toto jídlo způsobilo největší gastronomický spor. Milují ho všichni, ale přesto dělí svět na dva tábory

Zatímco jedni přísahají na tradici a autentické ingredience, druzí v něm vidí jídlo, které se vyvíjelo a přizpůsobovalo různým kulturám. Původní recept je přísně daný, ale přesto existuje nespočet variant, které se snaží přiblížit jeho dokonalé chuti. Ať už je jeho historie jakákoli, jedno je jisté. Ať už v klasické nebo moderní verzi, stále patří mezi nejoblíbenější jídla světa.

Těstoviny, které rozdělily svět

Špagety „karbonára“, neboli správně spaghetti carbonara. A také špagety po uhlířsku. Jsou skutečně italské? A co s ním mají společného Američané? Pojďme se těmto těstovinám podívat na zoubek.

Těstoviny carbonara jsou jedním z nejžádanějších pokrmů světa. Pravděpodobně nepojedete do Itálie bez toho, aniž byste si aspoň jednou carbonara nedali. Dokonce má i svůj vlastní svátek. Slaví se 6. dubna, a to už roku 2017. Jistě vás bude ale zajímat, kde mají spaghetti carbonara svůj původ. Bohužel vás ale budeme muset zklamat. Jeho původ je totiž nejistý a názory na něj se značně rozcházejí.

Někteří přisuzují jeho původ uhlířům z apeninského poloostrova. Uhlíř neboli carbonara pak měl dát tomuto pokrmu svůj název. Jiní zase tvrdí, že tento pokrm vymyslel zmatený kuchař, který potřeboval za druhé světové války pohostit americké vojáky, ale nevěděl čím. Doma měl jenom kousek sušeného masa, ovčí sýr, vejce a špagety. Proto se také nezřídka říká, že jde o americký pokrm, který později převzali Italové. První recept na carbonara měl vzniknout někdy po roce 1940.

Ostatně, když už jsme u Američanů, někteří odborníci zastávají názor, že i tvrdý, chuťově výrazný sýr Parmigiano Reggiano přišel ze Spojených států amerických. Podle odborníka na italskou gastronomii Luca Cesariho se tento italský sýr začal vyrábět italskými imigranty v americkém Wisconsinu. „Italská kuchyně je popravdě více americká než italská,“ uvedl Grandi.

Se smetanou, nebo bez?

Aktuálně mají spaghetti carbonara ve světě mnoho podob. Třeba Italové je připravují skutečně jen ze špaget, pancetty (čili slaniny), ovčího sýra pecorino, žloutků a pepře. Ve světě ho ale najdete s nejrůznějšími obměnami. Nejen tady v Česku, ale také například v Americe, Rusku nebo ve Španělsku, Francii či Velké Británii do carbonara lidé přidávají smetanu a místo ovčího Pecorina používají tradiční parmazán. Italové ale smetanu téměř nepoužívají, na italskou kuchyni je totiž příliš hutná. To ale ještě neznamená, že smetana do carbonara nepatří. Jde jen o další variaci, kterých ve světě koluje nespočet. Třeba u nás v Česku se také místo pancetty neboli sušeného vepřového bůčku používá klasická anglická slanina. Je však nutné podotknout, že pancetta je chuťově mnohem výraznější.

Tajemství tkví ve vejcích

A jaké kouzlo tkví v tomto pokrmu? Nejde ani tak o to, jestli použijete ovčí sýr, nebo parmazán – nebo jestli si ho dáte se smetanou, nebo bez, ale především o úpravu vajec. Ta se nikdy nesmějí srazit. V žádném případě z nich nesmíte udělat smažená vejce. Do carbonara se žloutky, případně celá vejce (ano, i celá vejce se v některých variacích pokrmu objevují), pouze vmíchávají. Na těstoviny se musí lehce přichytit, ale ne se uvařit. Proto je zapotřebí žloutky do těstovin vmíchávat až úplně nakonec a pokrm dále nezahřívat.

A ještě jedna zajímavost na závěr. Carborana nemusíte připravovat jen se špagetami. Používají se i těstoviny zvané bucatini, které mají tvar duté trubičky, obdobně jako makaróny. Jen nezapomeňte na to hlavní – ať děláte jakékoliv těstoviny, vždycky musejí být al dente, tedy na skus.

Zdroj: medium.seznam.cz, www.cestyitalii.cz, www.novinky.cz, www.toprecepty.cz