Řezník odkrývá pravdu: To nejkvalitnější maso zůstává bez povšimnutí. Češi nevědí, co kupovat

Když přijde na nákup masa, mnoho Čechů se spokojí s tím, co najdou v regálech supermarketů. Málokdo se ale zamyslí nad tím, co vlastně kupuje a jaká je skutečná kvalita masa, které si odnáší domů. Pravda je taková, že ne všechna masa jsou si rovna – a často to nejkvalitnější zůstává bez povšimnutí.

Existuje několik věcí, na které bychom se měli zaměřit, pokud chceme kupovat opravdu kvalitní maso. Řezníci a odborníci na maso však tvrdí, že investice do kvality se rozhodně vyplatí a že bychom měli být při nákupu mnohem obezřetnější.

Pozorně čtěte etikety

Často se setkáváme s mylnou představou, že čím vyšší cena masa, tím vyšší jeho kvalita. Není to však vždy pravda. Levné maso nemusí být automaticky špatné, ale jeho nízká cena často odráží intenzivní způsob chovu, který s sebou nese řadu negativních aspektů. Na druhou stranu, ani vysoká cena nezaručuje špičkovou kvalitu. Důležité je dívat se na celkový obrázek a zohlednit více faktorů než jen cenu.

Levné maso z velkochovů často pochází od zvířat, která žijí v těsných prostorách s omezeným pohybem a krmena jsou krmivy s nižším obsahem živin. To se může projevit na chuti masa, jeho nutričních hodnotách a celkové kvalitě. Maso z takového chovu může být tužší, méně šťavnaté a s méně výraznou chutí. Neznamená to však, že je automaticky závadné nebo nezdravé.

Investice do kvalitnějšího masa se však dlouhodobě vyplatí. Maso z extenzivních chovů, kde mají zvířata dostatek prostoru k pohybu, přístup k pastvě a kvalitní stravu, má zpravidla lepší chuť, je křehčí a obsahuje více živin. Takové maso je bohatší na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny a minerály. Konzumace kvalitního masa tak přispívá k celkovému zdraví a pohodě.

Většina českých spotřebitelů se při nákupu masa drží zaběhnutých kolejí

Hovězí roštěná, vepřová krkovice a kuřecí prsa vévodí nákupním košíkům. Existuje však celá řada méně známých druhů a částí masa, které neoprávněně zůstávají v pozadí. Tyto „opomíjené poklady“ přitom často nabízejí nejen unikátní chuťový zážitek, ale i významné nutriční výhody.

Začněme s méně tradičními druhy masa. Králík, dříve běžná součást české kuchyně, se dnes objevuje na stolech spíše výjimečně. Jeho maso je přitom dietní, s nízkým obsahem tuku a cholesterolu, a zároveň bohaté na bílkoviny a vitamíny skupiny B. Chuťově je jemné a delikátní, ideální pro přípravu dušených pokrmů, pečení i grilování.

Zvěřina, ať už jelení, srnčí či kančí, je dalším příkladem masa, kterému se Češi spíše vyhýbají. Přitom se jedná o maso s vysokým obsahem železa, zinku a omega-3 mastných kyselin. Zvěřina má specifickou, výraznější chuť, která se výborně hodí k přípravě tradičních českých omáček a gulášů.

Jehněčí maso, oblíbené v mnoha světových kuchyních, v Česku stále bojuje o své místo. Jeho charakteristická chuť může být pro někoho nezvyklá, ale správně připravené jehněčí je skutečnou delikatesou. Jehněčí je bohaté na bílkoviny, železo a vitamín B12.

Kromě méně známých druhů masa existuje i řada opomíjených částí běžně konzumovaných zvířat. Hovězí zadní, zahrnující například svíčkovou, roštěnec a kýtu, je sice dražší, ale nabízí vynikající chuť a křehkost. Vepřová plec, často považovaná za tučnější a méně kvalitní, se při správné úpravě, například pomalým dušením, promění v lahodný a šťavnatý pokrm.