Tohle Čechům opravdu chutná? Na pohled nevábné, nevoní to a turisté jen kroutí nevěřícně hlavami

Hned na začátku si přiznejme jednu věc, česká kuchyně umí být někdy pořádně kontroverzní. Některé pokrmy milujeme dokonce tak, že na ně nedáme dopustit, zatímco pro cizince představují noční můru. Tohle je výběr tří jídel, která vzbuzují obdiv i odpor, podle toho, jestli je ochutnáte, nebo před nimi utečete.

Jsme národem gurmánů, nebo spíše labužníků se slabostí pro jídla, která by leckde jinde považovali za nepřijatelná? Pravda bude někde uprostřed. Každý region má své gastronomické podivnosti a české stoly nejsou výjimkou. Některá jídla jsme zdědili po předcích, jiná vznikla z nouze, ale všechna mají jedno společné: Pokud je člověk ochutná s otevřenou myslí, možná mu zachutná i to, co by nikdy nečekal.

Zabijačka: vůně venkova, nebo gastronomický horor?

Zabijačka. Jen to slovo stačí, aby se někdo zasnil při představou kousku čerstvé jitrnice, zatímco jiný si představí scény jako z hororu. Tradiční venkovská slavnost spojená s porážkou prasete má v Česku hluboké kořeny a nabízí pokrmy, které si získaly své věrné fanoušky i odpůrce. Krvavá tlačenka, ovar, prdelačka nebo mozeček s vejci, to jsou jídla, která vyvolávají silné emoce. Na jednu stranu jde o ukázku české šetrnosti a zero-waste (bezodpadového) přístupu, na druhou stranu si přiznejme, že pro někoho jsou tyhle pokrmy prostě… no, nechutné. A právě jsou to hlavně turisté, kteří často nevěří vlastním očím (a nosům), když vidí, jak si Češi pochutnávají na něčem, co připomíná spíše obsah hororového filmu. Naštěstí tu jsou ale i kousky, které zas tak děsivé nejsou – třeba škvarky, klobásy nebo zabijačkový guláš. Ale pokud chcete někoho z ciziny pořádně šokovat, nabídněte mu kousek studeného sulcu. A sledujte, co se stane.

Tvarůžky: král sýrových bizárů

Pojďme se přesunout od masa k mléčným výrobkům. Ale nečekejte klidnou procházku mezi kravičkami. Tvarůžky, ikonický český sýr, dokážou rozdělit společnost snad ještě víc než politika. Voní, nebo spíš smrdí? To záleží, koho se ptáte. Tahle hanácká specialita se vyrábí už stovky let a v Lošticích, kde má svůj domov, najdete dokonce i muzeum tvarůžků. Turisté sem míří ze všech koutů světa, většinou ale jen ze zvědavosti. A jakmile jim nabídnete ochutnávku, reakce bývají rozporuplné. Někteří si tvarůžky zamilují, jiní se od nich drží na míle daleko. Specifická vůně a slaná, výrazná chuť totiž nejsou jen tak pro každého. A když k tomu přidáte nápady místních, jako je tvarůžkový tatarák, zmrzlina nebo pralinky, dostáváme se na úplně novou úroveň odvahy ochutnávání. Na Hané jsou tvarůžky hrdostí, ale pokud vám vadí intenzivní aroma, raději se Lošticím vyhněte obloukem.

Školní jídelna a její dědictví: horor z dětství

Zavzpomínejme na školní léta. Nejsou to však vzpomínky na první lásky nebo oblíbené učitele, co vám teď vytanou na mysli. Spíš vůně dušené mrkve, sladké rýžové kaše nebo podezřele vypadajícího špenátu. Školní jídelny se staly místem, kde si mnozí z nás vytvořili celoživotní odpor k určitým pokrmům. Protože kdo by zapomněl na hrachovou kaši, mléčnou polévku, koprovou omáčku, plíčky nebo třesoucí se tlusté maso v UHO? Některé z těchto jídel byly tak traumatické, že je už nikdy nevezmeme do pusy. A co teprve teplé mléko se škraloupem, zhmotněná noční můra každého dítěte. Na druhou stranu, když se na ně podíváme s odstupem, zjistíme, že spousta těchto jídel má své kouzlo. Kvalitní suroviny, láska k vaření a trocha experimentování – to všechno může proměnit nenáviděné pokrmy v lahodné pochoutky.

Český gastronomický paradox

Co dělá českou kuchyni tak zajímavou? Je to směs odvážných chutí, tradic a zvyklostí, které si neseme z generace na generaci. Zatímco pro nás jsou zabijačkové speciality, tvarůžky nebo školní výtvory běžnou součástí života, pro turisty jde o fascinující ukázku odvahy a nebo možná spíš šílenství. Možná to sice na pohled nevypadá vábně, možná to nevoní jako letní grilovačka, ale jedno je jisté: Tahle jídla mají svůj příběh. Ať už je milujete, nebo nesnášíte, patří k nám. A právě díky nim si nás svět pamatuje jako národ, který se nebojí chutí ani vůní.