Praha na chvostu Evropy: Hůř už jsou na tom jen Milán, Řím a Istanbul. Tohle si za rámeček nedáme

Praha, město sta věží, perla na Vltavě, magické místo, které láká miliony turistů ročně. Procházíme se po Karlově mostě, obdivujeme Pražský hrad, necháváme se unášet atmosférou Staroměstského náměstí. Praha je nádherná, o tom není pochyb. Je to město s bohatou historií, architekturou, která bere dech, a kulturou. Praha je zkrátka město, které má co nabídnout. Jenže…

Za touto malebnou kulisou se skrývá i ona stinná stránka. Praha navzdory svému turistickému lesku zaostává v jedné významné oblasti – a to tak zásadně, že ji řadí na chvost evropských metropolí. Hůř už jsou na tom jen notoricky problematická města jako Milán, Řím a Istanbul.

S tímto problémem se Praha potýká již řadu let

Praha se v oblasti bezpečnosti silničního provozu ocitla na chvostu evropských metropolí. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti CycloMedia obsadila nelichotivé čtvrté místo od konce, hned před Milánem, Římem a Istanbulem. Tento výsledek se bohužel opakuje, Praha se s podobným umístěním potýkala již v minulosti. Skoro polovina účastníků silničního provozu v Praze vyjádřila s aktuální situací nespokojenost.

Průzkum ukázal, že 57 % Pražanů vnímá jako hlavní příčinu nebezpečných situací na silnicích jejich špatný stav. Více než polovina řidičů se dokonce problematickým křižovatkám raději úplně vyhýbá. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří nepřehledné křižovatky, špatný stav vozovek a cyklostezek a nedostatečné značení.

Respondenti se shodují, že by uvítali mnoho zlepšení. Dominika Poláková, manažerka společnosti CycloMedia pro Českou republiku, shrnula požadavky Pražanů: „Hlavními věcmi, které Pražané chtějí zlepšit, jsou přehlednější křižovatky, lepší cesty, lepší kvalita cest, cyklostezek a lepší značení na cestách.“

Oldřich Kassl, krajský koordinátor BESIPu, vidí jádro problému v přetížení pražských komunikací: „Praha je přeplněná auty, a není to jenom o pražských uživatelích, ale sjíždí se sem celý Středočeský kraj. Kapacita křižovatek už dávno nestačí.“ Za problematické jsou považovány zejména křižovatky v centru města, například I. P. Pavlova nebo křižovatka u Letenského tunelu. Řada obyvatel Prahy by také uvítala omezení vjezdu automobilů do centra města.

Na silnicích se v Praze cítí bezpečně jen malé procento obyvatel

Zastupitelé města se ve vnímání příčin problému rozcházejí. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) připisuje vinu předchozímu vedení města: „Před tím minulým volebním obdobím se na opravy silnic kašlalo, protože se platily dluhy ze stavby tunelu Blanka.“ Opozice naopak kritizuje současné vedení. Zastupitel Ondřej Prokop (ANO) například uvedl: „Přijde mi, že pan primátor Svoboda akorát dále plní pirátský program, což znamená další malování cyklopruhů.“

Podle rozsáhlejšího průzkumu společnosti CycloMedia, zahrnujícího 32 evropských měst a téměř 12 000 respondentů, se v Praze cítí na silnicích zcela bezpečně pouze 7 % obyvatel. Dvě pětiny Pražanů pak pociťují „pocit nebezpečí“ při jízdě po silnici i při využívání veřejné dopravy.

Oldřich Kassl poukazuje na vysoký počet automobilů v Praze jako na jeden z klíčových faktorů ovlivňujících bezpečnost silničního provozu. Počet registrovaných vozidel v Praze neustále roste, což klade vysoké nároky na dopravní infrastrukturu a zvyšuje riziko nehod.

Mezi navrhovaná opatření pro zvýšení bezpečnosti patří lepší oddělení jednotlivých druhů dopravy (cyklisté, autobusy, tramvaje), srozumitelnější značení na křižovatkách, vylepšené cyklotrasy, snížení rychlostních limitů a lepší osvětlení. Návrh na plošné snížení rychlosti na 30 km/h v centru města se však nesetkal s velkou podporou. Argumentuje se tím, že v centru se auta často pohybují pomaleji i bez omezení, a to kvůli hustému provozu.