Proč žraloci útočí na lidi a jaká je šance na přežití? V tomto moři bylo útoků doposud nejvíc

Každý rok je hlášeno kolem stovky případů útoků žraloků na lidi, jen za loňský rok se jich odehrálo šestasedmdesát. Proč napadají plavce, které druhy jsou nejkrvelačnější a co je přitahuje? Přečtěte si náš přehled, ve kterém zároveň shrnujeme ty nejnebezpečnější světové a evropské destinace.

Historicky se nejvíce ataků odehrálo ve Spojených státech amerických, a to konkrétně na Floridě, dále pak v Austrálii, v Jihoafrické republice, v Brazílii a na Novém Zélandu. V Evropě má celkem nejvíce případů Itálie, kde došlo dosud asi k padesáti napadením, hned za ní stojí na krvelačném žebříčku Velká Británie s 38 útoky a Španělsko s 35. Dravé paryby však řádily též ve Francii, v Řecku, Portugalsku nebo v Chorvatsku. Co se loňského roku týče, žraloci útočili jen na Floridě devatenáctkrát a v Austrálii patnáctkrát. Smrtelných napadení se odehrálo asi kolem deseti. V Evropě zahynula například loni na Kanárských ostrovech německá turistka. Pojďme se na tyto případy podívat podrobněji.

Neštěstí na Kanárských Ostrovech

2. června zahynul ve vodě voják Mohamed Zaidan, když podstupoval výcvikový trénink, jenž probíhal u Malediv. 23. června zemřel rok před oslavou padesátých narozenin Tamayo Perry během surfování na Havaji. 27. června spadl devětařicetiletý muž surfující u Jihoafrické republiky z prkna, začal se topit, a predátor mu utrhal všechny končetiny.

16. září se stalo moře osudné třicetileté německé turistce Eleně Knorr. Ta se vydala s přáteli na plavbu, jež vedla z portugalského města Viana, cílovou destinací měly být Kapverdy. Několik dní strávili na ostrově Gran Canaria, cesty do Afriky už se ale Elena nedočkala. Při koupání v moři v oblasti Západní Sahary jí utrhl tento mořský tvor nohu. Žena následně dostala infarkt a zemřela.

25. září byly v břiše vyloveného žraloka nalezeny lidské ostatky, zřejmě se jednalo o pohřešovanou turistku Coleen Monfoe, která vyrazila za potápěním. Incident se odehrál v Tichém oceánu. 19. listopadu podlehl těžkým zraněním čtyřiadvacetiletý Jade Kahukore-Dixon. Při potápění na Novém Zélandu na něj zaútočil žralok bílý, také přezdívaný jako „lidožravý“.

Smrt v Egyptě

29. prosince zemřel osmačtyřicetiletý Gianluca di Gioia v egyptské oblasti Marsa Alam. Právě tento incident vzbudil snad největší mediální pozornost celého roku, jednalo se totiž o diplomata Evropské unie. Guinluca šnorchloval s kamarádem, kterého vzápětí zvíře napadlo také. Nebyli přitom nijak daleko, asi jen pouhých padesát metrů od pláže. Jednat se mělo o žraloka tygřího. Šťastnou nohou jsme nevstoupili ani do nového roku, střet s predátorem se stal s největší pravděpodobností osudným osmadvacetiletému surfaři Lance Applebyovi v Austrálii, který je v současné době veden jako pohřešovaný.

Proč napadají lidi

Otázkou zůstává, proč žraloci na lidi útočí. Správnou odpověď zřejmě nikdy nenajdeme, odborníci však upozorňují, že se ataky stupňují. Plavce mohou zaměnit za tuleně nebo ryby, jindy je to ze zvědavosti, neznámé objekty totiž objevují kousnutím. Jindy se dostanou do stresu nebo se cítí v ohrožení. Často se pohybují v oblasti hotelů nebo lodí, kde se pravidelně vyhazují odpadky do moře. Také se odhaduje, že se mohou paryby stahovat blíže plážím z důvodu lepší dostupnosti potravy.

Kromě toho bylo zjištěno, že je přitahují kontrastní plavky, často černo-bílé nebo černo-žluté, kromě toho šperky a lesklé materiály připomínající šupiny. Stahují se také na místa, odkud cítí krev, zvratky, moč, ale lákají je též cákavé pohyby, jež mohou připomínat zraněnou rybu. Je ovšem třeba připomenout, že pravděpodobnost střetnutí s tímto predátorem je ještě menší než pravděpodobnost výhry v loterii.

Nejkrvelačnější pětka

Mezi nejnebezpečnější pány oceánu patří žralok bílý, který dorůstá délky kolem šesti metrů. Zodpovědný je za nejvíce úmrtí, dohromady má na svědomí přes 350 případů. Na druhém místě figuruje žralok býčí, který dokáže žít ve sladké i slané vodě a je považován za velmi agresivního. Má kolem tří a půl metrů. Třetí v pořadí je žralok tygří, který má na sobě proužky a dorůstá až pěti metrů. Dalším je žralok modrý. Ten je velmi štíhlý a vyniká tak svou rychlostí. Pětku uzavírá žralok bělocípý, jenž se často pohybuje kolem vraků a bývá jedním z prvních ryb, jež se dostaví po ztroskotání lodi. Šance na přežití pak záleží na rychlosti lékařské pomoci, obecně však přežije kolem osmdesáti procent obětí.