Zázrak přírody v Česku: Tento úkaz přichází jen jednou za pár let a lidé nevěří vlastním očím

Paní zima umí občas opravdu úžasně čarovat a vytvořit tak zajímavé a nevšední úkazy, které jsou velmi vzácně k vidění při procházkách zimní přírodou. Ke vzniku těch nejkrásnějších ledových výtvorů je zapotřebí souhra několika faktorů. No a pak také samozřejmě musíte mít trochu štěstí, abyste na ně v přírodě narazili právě vy.

Doslova zázrakem zimní přírody jsou tzv. mrazové květy nebo ledové vlasy, záleží jen na vás, jaké označení je vám bližší. Zjednodušeně řečeno jde o chumel tenkých bílých mražených vláken, které jsou tenké jako ta nejjemnější pavučinka. Z dálky mohou připomínat načechranou vatu zničehonic rostoucí ze dřeva.

Jak vznikají mrazové květy

Ke svému zrození potřebují mrazové květy několik velmi speciálních okolností. Podle informací uvedených na stránkách České mykologické společnosti je zapotřebí, aby se teplota vzduchu pohybovala lehce pod bodem mrazu, dále je nezbytná vysoká vlhkost a vhodné listnaté větve, protože na nich jediných byly kdy ledové vlasy zdokumentovány.

Bližšímu zkoumání původu tohoto jevu se věnovalo mnoho odborníků v průběhu 20. století. Až v roce 2005 se týmu vědců z Institutu aplikované fyziky na Bernské univerzitě povedlo identifikovat základní stavební prvek ledových vlasů. Je jím dřevní houba zvaná černorosol, která se aktivizuje v průběhu zimy a která dokáže svým působením vytlačit vodu z tlejícího dřeva a uvolnit tak cestu ke vzniku této zimní ledové nádhery, jejíž tenounká vlákna mohou dosahovat délky i několika centimetrů.

Nejpříhodnější doba, kdy ledové vlasy můžete v lese spatřit, je po ránu. Jsou velmi křehké a při sebemenším zvýšení teploty ihned roztají.

Velmi podobným jevem jako je tvorba mrazových květů na mrtvých listnatých větvích je i jejich výskyt na stoncích některých rostlin. Tvoří se zamrzáním vytlačované mízy z dřevnatých stonků. Výsledné struktury jsou stejné jako ledové vlasy na stromech.

Nepleťte si mrazové květy s jinovatkou a námrazou

Vzácné útvary v podobě ledových vlasů nejsou to samé jako běžně vídaná jinovatka. Principem jejího vzniku je mlha, při níž vodní páry usednou na vše, co je v okolí a při minusových teplotách zamrznou. Tím pokryjí předměty ledovými krystalky, které však při menším pohybu, například odhrnutí nebo setření, snadno odpadnou. Tím se jinovatka značně liší od námrazy.

Primárním faktorem vzniku námrazy je kromě samozřejmých minusových teplot a mrznoucí mlhy především silný vítr. Ten ledové krystalky přemisťuje, a ty se pak k sobě působením tlaku a síly pevně přimknou. V tom spočívá oproti snadno odstranitelné jinovatce velké nebezpečí v podobě poškození nemovitostí, drátů vysokého napětí, vzrostlých stromů či jiných předmětů. Pokud příhodné počasí pro tvorbu námrazy trvá více dní za sebou, kusy ledu, které se vytvoří, mohou být opravdu obrovské a nebezpečné.

Pokud rádi chodíte do přírody i v zimě, třeba budete mít štěstí a ledové vlasy spatříte na vlastní oči. Budou-li panovat vhodné klimatické podmínky, tak vás třeba osud zavede právě k těm větvím, na nichž se bude hned po ránu tento ledový zázrak úžasně vyjímat.

zdroje: denik.cz, echo24.cz, myko.cz, lidovky.cz