31 800 let starý objev: Mumifikované mládě šavlozubé kočky odhaluje minulost

Pravěká fauna se v lecčem lišila od té dnešní. Vědce odedávna fascinovaly takové druhy jako např. šavlozubí tygři. Před nedávnem přitom nalezli mumifikované mládě, jehož vzhled ledacos napovídá o vzhledu těchto kočkovitých šelem.

Šavlozubý tygr je lidové označení. Tyto kočkovité šelmy se totiž odborně nazývají Machairodontinae. V každém případě jde o vyhynulé živočichy, jejichž pouť po planetě Zemi skončila jako u mnoha jiných druhů s koncem poslední doby ledové zhruba před 12 000 lety. Nejnápadnějším znakem těchto zvířat jsou jejich nápadně velké zuby. Nejznámějším zástupcem je rod Smilodon, což je podčeleď ze Severní Ameriky. V roce 2020 však došlo k úchvatnému nálezu u sibiřské řeky Baďaricha, kde země „vydala“ mumifikované mládě. Vědci nyní oznámili, co zjistili ze studia jeho těla, byť neúplného.

Upozorňujeme: ačkoli se tato kočkovitá šelma lidově nazývá šavlozubý tygr, s dnešními tygry nemá mnoho společného. Někdy se tedy používá spíše označení šavlozubá kočka.

Nález mumifikovaného mláděte

Zmrzlá mumie mláděte šavlozubého tygra byla nalezena v tajícím permafrostu u řeky Baďaricha, která protéká severovýchodem republiky Sacha, v níž žijí Jakuti. Ti patří k nejpočetnějším domorodým národům Sibiře, přičemž jsou příbuzní s turkickými národy (Turkotatary) a Mongoly. Důležitost samotného nálezu spočívá v tom, že umožnil poprvé v historii paleontologie studovat vzhled vyhynulého savce, který nemá v moderní fauně obdoby.

Stáří nalezeného exempláře se odhaduje na 31 800 let. Studii jeho těla uveřejnil A. V. Lopatin z Ruské akademie věd v Moskvě a jeho kolegové. Nález sice není kompletní, když se jedná pouze o hlavu a přední část těla, pokud by ovšem byl, délka by činila cca 35 cm, jde tedy skutečně o mládě (největší dospělci přitom mohli měřit i kolem dvou metrů). Dle výzkumu se přitom jedná o druh Homotherium latidens, který žil v Evropě a Asii. Věk mláděte byl podle odhadu v době smrti stanoven na pouhé tři týdny.

Vzhled šavlozubého tygra

Jedním z typických znaků šavlozubých tygrů jsou pochopitelně dlouhé a ze stran zploštělé horní špičáky, jejichž hrany byly ostré jako nůž. Naopak dolní špičáky byly malé nebo úplně chyběly. U nalezeného mláděte se však tento znak doposud nevyvinul. Každopádně ukazuje hodně o vzhledu těchto šelem. Jeho srst byla kupříkladu tmavě hnědá, což bylo pro vědce překvapivé zjištění. Přesto mělo mládě i světlejší místa, a to v oblasti spodní čelisti a možná i na tlapkách.

Existuje ovšem možnost, že mláďata se od dospělců svou barvou lišila. U takové hyeny skvrnité jsou např. mláďat rovněž tmavě hnědá, zatímco dospělí jedinci mají světlé osrstění a bývají skvrnití. Mumifikované tělo každopádně odhalilo i další zajímavé znaky. Dle všeho měli např. šavlozubí tygři tlapky široké a polštářky pod každým prstem čtvercové, tedy nikoli oválné, což je typické u koček. Kromě toho byli dle všeho specializováni na chůzi ve sněhu, což se v dobách ledových jistě hodilo.

Člověk a kočkovité šelmy

Lidé a kočky se milují. Existuje ovšem několik velkých „ale“. Setkání s tygrem či lvem nemusí skončit úplně šťastně. Vrátíme-li se navíc proti proudu času, zjistíme, že právě kočkovité šelmy představovaly největší ohrožení pro paleolitické lovce ze všech tehdy existujících tvorů. Nešlo přitom jen o šavlozubé tygry, ale také o jeskynní lvy, stejně jako o hyeny. Ne, nespletli jsme se. Ačkoli hyena vzhledem připomíná spíše psovitou šelmu, ve skutečnosti má vývojově blíže ke kočce.

Mohlo by vás zajímat: v tajícím permafrostu, což je jev, který bude s globálním oteplováním stále intenzivnější, byla na severu Země objevena i těla dalších pravěkých živočichů. Např. na Wrangelově ostrově, jenž se nachází v Severním ledovém oceánu, byla nalezena těla mamutů, kteří zemřeli před 4 500 až 4 000 lety. Tito obrovští živočichové tak existovali ještě v době, kdy Egypťané stavěli pyramidy.

Zdroje: Nature, National Geographic, CNN