Jak na plíseň v květináči: Rychlé tipy, jak zachránit rostliny
Ti z vás, kteří se věnují péči o domácí květiny, jste se s tím jistě již setkali. V květináči se vám začal šířit podivný, bílý povlak. Mnozí si nejprve lámou hlavu nad tím, co by to asi tak mohlo být a často nad tím pak jen mávnou rukou. Jenže k následnému zděšení se ukáže, že bílý povlak byl nebezpečnou plísní, která se rozrostla natolik, že vašim rostlinám začala škodit.
Není jednoduché na první pohled poznat, jestli se jedná o plíseň, nebo něco jiného – i to pak může být důvod, proč máme občas tendenci takovýto úkaz podceňovat. Nenechte se však zmást, taková plíseň v květináči může s vašimi rostlinkami pořádně zamávat. Jak se jí zbavit? A kde se taková plíseň vůbec bere? A jak vlastně poznat, že jde skutečně o plíseň?
Příčiny plísně v květináčích
Kde se plíseň v květináčích tedy vůbec bere? Zpravidla k jejímu šíření dochází, pokud zemina nemá dostatečný prostor na provětrání mezi jednotlivými zálivkami. Proto je opravdu důležité, abyste zalévání nepřeháněli a nevytvořili v květináči mokřad. Takto vlhké prostředí je totiž pro šíření plísně dokonalé prostředí. Zároveň šíření plísně napomáhají vysoké teploty, ve kterých se jí taktéž daří bujet.
Zeminu je tedy důležité i dostatečně často prokypřit, aby byla provzdušněná. Zároveň je důležité také myslet na správné hnojení. Občasnou příčinou vzniku plísně je i zanesený substrát. Ten je zpravidla před vysláním do prodeje zbavován všech choroboplodných zárodků, ale vždy se může vloudit chyba.

Jak poznat, že jde o plíseň?
Někdy je těžké na první pohled rozeznat, jestli je povlak na povrchu zeminy v květináči skutečně plísní. Pokud něco takového u svých rostlin zaregistrujete, pořádně si postiženou oblast prohlédněte. Může se totiž jednat i o usazeniny soli a vápna, které rostliny nebyly schopny dostatečně vstřebat po hnojení.
Rozdíl oproti plísni je ten, že mají sušší a drobivou strukturu. Plíseň pak bývá vlhká, s plstnatým povrchem a mnohdy pokrytá drobnými chloupky. V případě, že se nejedná o plíseň, stačí zeminu pořádně prokypřit, případně můžete svrchní vrstvu substrátu odebrat a nahradit za novou.
Druhy plísně
Plísně je taktéž hned několik druhů. Ta, která se vyskytuje nejčastěji, se zkráceně nazývá fusarium, a projevuje se jako bílý až narůžovělý povlak na povrchu substrátu a může způsobit hnilobu kořenů. Plíseň rhizoctonia vytváří hnědé skvrny na stoncích a listech a z půdy se tedy šíří i na samotné rostliny. Plíseň botrytis, neboli také „šedá hniloba“, se projevuje jako šedý povlak na listech a květech poškozených rostlin.

Prevence vzniku
Základem prevence je správná péče o rostlinu. Tím rozumíme vhodné zalévání, které nepřeháníme. Dalším důležitým faktorem je pak výběr vhodného substrátu, který má dobré odvodnění a je vyroben z přírodních materiálů.
Dalším velmi důležitým aspektem je zajištění kvalitní cirkulace vzduchu kolem rostlin. Pokud například zaléváte květinu příliš často a mezi jednotlivými zálivkami nemá dostatek času na proschnutí, v kombinaci se stojatým vzduchem vzniká ideální prostředí pro šíření hnilobných plísní.
Jak se plísně zbavit?
Prevence nefungovala, nebo jsme se k ní neuchýlili a plíseň se v květináči objevila. Co teď s tím? Nejprve je důležité se podívat, jak hluboko do zeminy plíseň zasahuje – mnohdy se totiž může jednat o přirozený jev, který nastává následkem rozkladu organických látek v substrátu a hnojivech. Napadený substrát nahraďte za nový, do kterého můžete přidat i trochu skořice. Účinné látky v ní obsažené totiž umí s bojovat s šířením plísně. Taktéž je vhodné nechat rostlinu odpočinout několik dní od zálivek, aby měl substrát šanci řádně proschnout.
Další možností je příprava bylinného extraktu. K tomu je vhodné použít esenciální oleje s fungicidními účinky. Mezi vhodné bylinné kandidáty pak patří rozmarýn, tymián, oregano, již zmíněná skořice a česnek. Tyto roztoky nařeďte s vodou a postřikujte povrch zeminy po dobu několika dní, dokud není po posledních zbytcích plísně ani stopy.
zdroje: ireceptar.cz prima-receptar.cz radynavsechno.cz chalupari-zahradkari.cz