Vidíme barvy stejně? Zjistěte, co ovlivňuje naše oči

Vnímání barev se může zdát jako jasná věc. Vidíme objekt a ten je nějak barevný. Jenže ve skutečnosti to tak jasné není a stále více se ukazuje, že jsou dané vjemy dosti subjektivní.

Svět je pestrobarevný. Takové konstatování se nám může zdát naprosto samozřejmé. Jenže svět není pestře vybarven pro všechny a pro každého je barevný poněkud jinak. Barvy vidí odlišně jednotlivé živočišné druhy, nicméně také u lidí může existovat jejich dosti subjektivní vnímání. Nejedná se tedy o nic objektivního. Pokud se navíc na začátku ještě zaměříme na skutečnost, co jsou to vlastně barvy, zjistíme, že dle určitého hlediska ve své podstatě vůbec neexistují.

Co jsou to vlastně barvy?

Možná vám to bude připadat zvláštní, ale barvy nezávisle na pozorovateli vlastně neexistují. Předně je ale nutné zdůraznit, že ve vesmíru existují tělesa světlo vyzařující a světlo odrážející. Hlavním (přirozeným) zdrojem světla je pro nás Slunce, které vyzařuje tzv. bílé světlo. To je však směsí několika světel, což je možné prokázat např. existencí duhy. Tento fenomén způsobuje efekt zvaný lom světla, k němuž dochází při průchodu kapkami vody. Vzhledem k tomu, že je index lomu pro jednotlivé vlnové délky světla různý, ono bílé světlo se rozkládá na své jednotlivé barevné složky.

Po tomto krátkém odbočení, které však bylo nutné, se konečně dostáváme k barvám. Barva těles totiž závisí na tom, jaké složky spektra tohoto světla jejich povrch odráží a pohlcuje a s jakou intenzitou. Ačkoli to může znít složité, zase tak těžké to není. Platí, že pokud objekt odrazí veškeré (bílé) světlo, bude mít pro nás, zcela bez překvapení, bílou barvu. Pokud naopak veškeré světlo pohltí, bude černý. Pokud pohltí všechny vlnové délky vyjma červené, bude nám připadat červený atd. Celé je to sice o něco složitější, nicméně základ bychom měli.

Vidění barev u jednotlivých živočichů

Jak asi každý ví, každý živočich vnímá poněkud jinak. Tak například někteří plazi jsou citliví na infračervené záření, které se nachází mimo viditelné spektrum člověka. Určité organismy navíc vnímají i ultrafialové záření. V tomto spektru jsou přitom na některých rostlinách a živočiších přítomny vzory, které my lidé nevidíme. Jedná se tedy o určitý tajný kód.

Vraťme se ale k vnímání barev. Musíme uvést, že některá zvířata mají horší zrak než člověk. Jedná se např. o psy, kteří sice nevidí černobíle, jak se někdy traduje, nicméně jejich vnímání barev je skutečně omezené (ve srovnání s člověkem). To ovšem není zase taková nevýhoda, když si uvědomíme, že se řada živočichů primárně neorientuje podle zraku (u člověka činí 80 % orientace). Právě psi tak mají např. mnohem lepší sluch. Neslyší ani tak tišší zvuky, ale vnímají (na rozdíl od nás) ultrazvuk, na čemž jsou ostatně založeny píšťalky pro psy.

Rozdíly ve vnímání barev u lidí

U lidí existuje porucha barevného vidění, která se nazývá barvoslepost. Nejčastějším problémem těchto jedinců je rozlišit červenou od zelené. Není tedy divu, že je-li u některých osob tato porucha závažnější, nemohou dostat řidičský průkaz. Sluší se ovšem dodat, že i zdraví lidé mohou barvy vnímat odlišně. Také dle vědců je barevné vidění subjektivní, neboť při něm hraje roli rozmístění a hustota čípků na sítnici oka. Právě to jsou přitom buňky, jež umožňují barevné vidění.

„Myslím, že můžeme s jistotou říci, že lidé nevidí barvy stejně,“ uvedl pro web Live Science vědec v oblasti barevného vidění z Medical College of Wisconsin, Joseph Carroll.

Na závěr ještě doplňme, že pro vnímání jednotlivých barev je enormně důležitá rovněž osobní zkušenost či kulturní zázemí, což jsou faktory, které se mohou u jednotlivých lidí dosti lišit. Zaměřme se alespoň na jeden příklad. Někteří domorodci v deštných pralesích jihoamerického kontinentu kupříkladu příliš nerozlišují modrou a zelenou barvu. Pro obě používají slovo, které se jinak vztahuje k označení papouška. Vnímání barev zkrátka není nic objektivně daného.

Zdroje: Oxford Scholastica Academy, Live Science, Wikipedia