Zapomeňte na Karlův most, nejkrásnější most v Česku najdete tady
Ačkoli většina lidí považuje za nejkrásnější most ten, který v roce 1357 nechal přes řeku Vltavu v Praze stavět panovník Karel IV., v Česku je ještě jedna ikonická památka tohoto druhu. Karlův most, který je jedním z nejvýznamnějších v Evropě, přitom v mnohém předčí.
Oba jsou klenoty českého kulturního dědictví, oba přitom mají jiný historický kontext, význam i architektonické rysy. Zatímco ten první vznikl koncem 14. století, ten druhý zhruba o 100 let dříve. Navíc má oproti Karlovu mostu stavitele Petra Parléře hned několik unikátních vlastností. Jde o nejstarší dosud stojící most na českém území, postavený již kolem roku 1265, posloužil jako architektonický i konstrukční vzor a inspirace právě pro Karlův most. Nejen díky tomu je ale v seznamu těchto staveb zapsán mezi nejvýznamnější historické mosty na území Čech a Moravy. Je totiž jedním z nejstarších mostů severně od Alp. Používá také obdobnou technologii klenutí oblouků a stabilizace v řece. Most je postavený v jedinečném gotickém stylu, je kamenný, a kromě gotických prvků se pyšní i těmi románskými. Zdobí jej repliky barokních soch a kříž, což ještě zvyšuje jeho historickou, kulturní i uměleckou hodnotu. Navíc byl součástí obchodní stezky do Bavorska a Horních Rakous sloužil k propojení města, přes které vede, s okolím. Dodnes je tak jeho symbolem a součástí jeho identity.
Novinářský renonc plete turisty
Řeč je o Kamenném mostu v jihočeském Písku, známém také jako Starý, Jelení nebo Písecký most. Jméno Juditin, které se občas v této souvislosti také objevuje, je tak spíše novinářským omylem a dělá vrásky hlavně turistům. Existence píseckého mostního oblouku se totiž novinářům vždy pletla se starým kamenným Juditiným mostem na Vltavě v Praze, který ovšem dávno před stavbou Karlova mostu zničila povodeň. A tak jej právě Karlův most později nahradil.
Malý, ale o to vzácnější
Kamenný most v Písku sloužil odnepaměti jako důležitý přechod přes řeku Otavu. Oproti Karlovu mostu je zhruba pětkrát kratší, měří jen 110 metrů. I přesto ale představuje jednu z hlavních turistických atrakcí města a jižních Čech vůbec. Šířka mostu je 6,25 metrů a výška přibližně 6 metrů nad hladinou. V současné době má most sedm klenutých oblouků, z toho šest kruhových z původní gotické stavby a jeden segmentový při levém břehu, dále šest kamenných pilířů a pravý břehový pilíř. Svým větším rozpětím umožňoval proplouvat vorům. O mostu se poprvé zmiňuje císařský výnos Karla IV. z roku 1348. Podle něho měly být pokuty vybírané ve městě využité na údržbu mostu. Ve středověku po něm projíždělo až 500 formanských vozů denně.

Unikátní spojení s českými dějinami
Písecký kamenný most také národní kulturní památkou s nebývalým historickým významem, navíc unikátním způsobem propojeným s českými dějinami. Byl totiž postaven jako součást Zlaté stezky na příkaz krále Přemysla Otakara II. královskou písecko-zvíkovskou stavební hutí. Na svou dobu byla stavba mostu dílem neobyčejně náročným a nákladným, jakých ve 13. století nebylo ve střední Evropě mnoho. Jedna z teorií výstavby mostu mluví o tom, že řeka musela být kvůli dělníkům dočasně odkloněna k levému břehu, aby most mohl být stavěn v suchém řečišti. Mohly tak být vykopány pevné základy. Jim mimo jiné vděčí most za svou dlouhou existenci. Na obou březích původně stály mostní věže, ty se však nezachovaly, jedna z nich se zřítila při katastrofální povodni v 18. století.
První po mostě přešel podle pověsti jelen
Podle pověsti se most původně jmenoval Jelení. Nový most byl tehdy pojmenováván vždy podle prvního uživatele, který po něm přešel. V tomto případě to byl podle dochovaného ústního podání jelen, který ráno předešel zřejmě připraveného významného představitele tehdejší státní správy. Dnes se nejběžněji používá název Starý most.

Most jako doklad středověkého mistrovství
Ikonický vzhled píseckého Kamenného mostu se v průběhu staletí částečně měnil, a to právě kvůli živelným povodním, které si vynutily jeho opravy. Nejstarší dochovaný kamenný most v Česku ale nedohnaly ani řádící přírodní živly. Několik katastrofických pohrom tohoto druhu totiž přežil, což dokládá jeho odolnost. Především ale mistrovství středověkých stavitelů.
Zdroje: www.hrady.cz , www.stoplusjednicka.cz , www.tyden.cz