Toto je město s nejzachovalejším historickým centrem v zemi. Praha to ale není

Toto malebné dvoutisícové městečko na jihu Čech, známé svým výjimečně zachovalým historickým centrem, má bohatou historii sahající až do středověku. Město u rakouských hranic se pyšní překrásnými renesančními domy s původními freskami a sgrafity na fasádách.

Jako by se tady zastavil čas. Čas, který toto městečko v Jindřichohradeckém okrese dokázal pro budoucí generace zachovat jako naprostý renesanční klenot. Když se vám otevře pohled na náměstí s desítkami renesančních domů, určitě zůstanete alespoň na okamžik zasněně stát. Stavební umění našich předků a malebnost tohoto místa vás přenese o téměř pět století zpět. Historické centrum tvoří hned dvě náměstí, která lemují řady pozdně gotických a renesančních měšťanských domů. Zvláště zajímavý je Cechovní sál v domě č. p. 479 s freskovými malbami, sklípkové klenby v mazhauzech, řada domů je zdobena dekorativními architektonickými atikami a sgrafity v průčelích. Dolní náměstí dále zdobí kašna z roku 1667 se sochou Immaculaty z 2. poloviny 18.století, na Horním náměstí je pak můžete vhodit minci pro štěstí do kašny sv. Floriana. Dochovaly se zde také zbytky městského opevnění se dvěma branami. Už víte, o kterém městě je řeč? Jde o překrásný renesanční klenot Slavonice.

Soukenický cech a zlatá éra řemesel

Středověké město vzkvétalo především díky řemeslným cechům. Zlatou éru tohoto sdružení řemeslníků dodnes připomíná znak soukeníků, vytesaný u vchodu do městské věže. Známou dominantu Slavonic nechali ve svém městě postavit právě soukeníci. Pokud při toulkách srdcem Slavonic narazíte na domech na zkratku LO, pak si buďte jistí, že jste narazili na jednu z nejcennějších staveb tohoto skvostného místa. Jde totiž o kamenickou značku slavonického měšťana a stavitele Leopolda Österreichera, který pracoval i na stavbě zámku v Telči a Jindřichově Hradci. Stejnou značku najdete také na vstupním portálu hřbitovní kaple sv. Kříže. Mnohé ze slavonických domů pocházejí ze 16. století a dodnes mají zachovalý historický charakter. Právě to je způsobuje zdejší genius loci. Slavonice jsou jedním z nejcennějších měst z hlediska urbanistického a historického dědictví v ČR. Renesanční městské domy jsou ovlivněny rakouskými a německými stavebními tradicemi, a jsou tak zcela unikátní.

Vzestup a pád Slavonic

Koncem 16. století přišel po smrti majitele Slavonic Zachariáše z Hradce, který byl velkým učencem, humanistou, ale i zdatným obchodníkem, úpadek města. Třicetiletá válka Slavonice vyplenila a většina měšťanů v roce 1623 odešla. Ty, kteří zůstali, postihla koncem 17. století morová rána. A aby toho nebylo málo, v roce 1750 zachvátil město požár, při kterém shořelo 44 domů a městská věž. V 19. století se začal do Slavonic vracet textilní průmysl a v roce 1902 spojila Slavonice s Telčí nová železnice. Ze tří původních bran se dochovala už jen tak Jemnická a Dačická. Do konce 2. světové války zde byla většina obyvatel německé národnosti. Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a Slavonice se staly součástí hraničního pásma.

Magické podzemí i výhled do České Kanady

Dnes je toto nejzápadnější město na historickém území Moravy městem výtvarníků a řemeslníků. Najdete zde sochařské ateliéry, keramické a textilní dílny, odkud si při troše nadšení a vlastní kreativity můžete odvézt vlastnoručně vyrobený suvenýr. Slavonice nabízejí také bohatý kulturní život. Mezi nejoblíbenější festivaly patří letní filmový a hudební festival Slavonice Fest či Slavonické kulturní léto. Při návštěvě rozhodně neopomeňte vyhlídku z městské věže, na níž vystoupáte po 176 schodech až do bytu věžníka, kterým projdete na ochoz. Ohromí vás krásný výhled na obě renesanční náměstí, ale i na okolní krajinu České Kanady. Projděte si podzemní chodby z 13. století, a také muzeum pohraničního opevnění. Dech beroucí historické centrum města pravidelně oslovuje filmové tvůrce. Svěrákův film Po strništi bos, Valérie a týden divů, Putování Jana Ámose či pohádka Trampoty vodníka Jakoubka, tam všude už se Slavonice blýskly. Město se uchází o zápis do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Po stopách dávno ztracené středověké vesnice

V lese mezi Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem byly navíc objeveny a odkryty zbytky dávno ztracené středověké vesnice Pfaffenschlag, které jsou volně přístupné i pro turisty. Vydáte se tam po červené značce ze Slavonic nebo můžete jít 200 metrů dlouhou cestou ze silnice Slavonice – Stálkov. Pozůstatky této obce mají celoevropský význam. Když si mezi odkryté kamenné základy budov na chvíli sednete a zavřete oči, možná si dokážete představit každodenní život ve Farářově vesnici předtím, než byla snad v roce 1423 srovnána se zemí. Ačkoliv to není přímo historická památka, jízda po této unikátní úzkokolejné trati je dalším zážitkem, který připomíná historii regionu. Železniční trať vede z Jindřichova Hradce do Slavonic a nabízí krásné výhledy do krajiny. V okolí jsou také pozůstatky vojenského opevnění. 

Zdroje: www.kudyznudy.cz , opravdova-laska.jiznicechy.cz , www.novinky.cz