Lék na pálení žáhy mohl způsobit rakovinu. Firma musela zaplatit lidem miliardy

Léky někteří z nás berou po hrstech. Ačkoli mnohé z nich mohou svým uživatelům skutečně pomoci, některé navíc dosti významně, na místě je jistá obezřetnost. To ostatně v posledních letech dokazuje případ britského farmaceutického gigantu GSK.

Britský farmaceutický gigant GSK (GlaxoSmithKline) uvedl, že zaplatí pokutu ve výši 2,2 miliardy dolarů kvůli staženému léku na pálení žáhy s názvem Zantac. Tímto krokem hodlá urovnat tisíce případů, které se dostaly k americkým soudům. Společnost se vyjádřila, že dosáhla dohody s 10 advokátními kancelářemi, jež zastupují cca 80 tisíc žalobců. Vyrovnání přitom tvoří 93 % všech případů. Finanční ztráta však bude ještě vyšší. GSK také zaplatí 70 milionů dolarů za vyřešení stížnosti laboratoře, která tvrdí, že daný výrobce podvedl americkou vládu tím, že zatajil rizika rakoviny tohoto léku.

Případ Zantac

Lék na pálení žáhy Zantac byl schválen k prodeji ve Spojených státech amerických již před více než 40 lety, konkrétně v roce 1983. Do konce 80. let 20. století se stal celosvětově nejprodávanějším lékem s ročním obratem přesahujícím 1 miliardu dolarů. Za Atlantikem však „pohádka“ skončila v roce 2019, kdy daný lék američtí regulátoři stáhli z trhu kvůli obavám, že jeho složka s názvem N-nitrosodimethylamin neboli NDMA se může při vystavení teplu změnit na látku s potenciálně karcinogenními účinky.

Po zjištění amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv začaly jednotlivé země stahovat lék, který měl kladný vliv na snížení produkce žaludečních kyselin, z polic lékáren, přičemž jeho předepisování dnes není doporučováno ani britským lékařům. Doplňme, že kromě GSK byl tento lék prodáván také dalšími významnými farmaceutickými firmami, a to společnostmi Pfizer, Sanofi a Boehringer Ingelheim. Zatímco první dvě se rovněž dohodly na urovnání případů, třetí nikoli.

I přes vyplacení tučné pokuty společnost GSK jakákoli pochybení stále odmítá. V prohlášení pro investory dokonce uvedla, že ačkoli neexistují „žádné konzistentní či spolehlivé důkazy“, že lék zvyšuje riziko rakoviny, vyrovnání „odstraňuje významnou finanční nejistotu“. Zmiňme, že ve světě je stále možné sehnat lék Zantac 360, který neobsahuje potenciálně karcinogenní NDMA. V České republice jej však není třeba řešit, protože u nás tento medikament není a nikdy nebyl obchodován.

Další případy farmaceutických firem

Stažení léku Zantac doprovázelo i stažení dalších medikamentů, které obsahovaly výše zmíněnou látku N-nitrosodimethylamin. Není to tedy poprvé, co byl i v rámci Evropské unie nějaký lék stažen z prodeje kvůli možným karcinogenním složkám. Dříve se např. jednalo o léčiva na srdeční selhání nebo upravující krevní tlak, v nichž se rovněž vyskytovala NDMA. Jak je tedy patrné, ne všechny účinky léčiv lze předvídat. Navíc je nutné brát v potaz i kroky samotných výrobců a prodejců, kterým se v některých případech nehodí, aby vyšla najevo všechna fakta. Nelze ovšem zevšeobecňovat.

Na závěr ještě doplňme, že poměrně běžné jsou i pokuty pro farmaceutické firmy. K dalšímu případu se koneckonců v čase nemusíme vracet daleko do minulosti. Na konci října dostal od Evropské komise pokutu ve výši 462,6 milionu eur výrobce léků Teva Pharmaceutical Industries, a to za zneužití dominantního postavení na trhu a šíření zavádějících informací o výrobcích svých konkurentů. Již vloni ta samá komise pokutovala částkou 13,4 milionu eur společnosti Alkaloids of Australia, Alkaloids Corporation, Boehringer, Linnea a Transo-Pharm za to, že se domlouvaly na cenách léků. To je ale stále ještě ta lepší možnost než pokuta za karcinogenní charakter léčiv.

Zdroje: BBC, SeznamZprávy, Forbesmedia