Změna času 2024: Nezapomeňte si zítra posunout ručičky
K březnu a říjnu neodmyslitelně patří změna času. Ta děla v životě neplechu nejen běžným lidem, kteří pak zbytečně vstávají o hodinu dřív, nebo naopak chodí na důležité schůzky o hodinu pozdě, ale také domácím mazlíčkům, kterým rozhodí biorytmus. A k další takové změně času dojde teď v neděli, takže si nezapomeňte přeřídit ručičky.
Opět se blíží změna času a přestože se členské státy Evropské unie dohadují o tom, jestli celý proces nezrušit, nezbývá nám nic jiného, než se na ni opět připravit.
Původ zimního a letního času
Ke změně času dochází dnes ve více než 70 státech světa. Jde především o země mírného podnebného pásu. V tom tropickém by totiž kvůli podobné délce dne v létě i v zimě neměl smysl. Stejně jako v polárních oblastech, kde zase trvá noc půl roku. Jako první přišel s návrhem na letní čas londýnský stavitel William Willett, a to už v roce 1907. Poprvé byl zaveden až o devět let později, v roce 1916, tedy během první světové války, a to z čistě ekonomických důvodů. Elektřina byla tehdy drahým a nedostatkovým zbožím, změna času tak představovala způsob, jak dosáhnout významné energetické úspory, protože prodloužením dne se omezilo svícení umělým světlem. Jako první na letní čas přistoupilo Švédsko a postupně se začaly přidávat další země jako Německo, Rakousko-Uhersko nebo Velká Británie. V Česku, respektive v Československu byl každoroční letní čas uzákoněn v roce 1979.
Loučíme se s letním, vítáme zimní
Ručičky hodinek si ze soboty na neděli přetočíme ve 03:00 zpátky na 02:00. Budeme si tedy moci přispat o 60 minut déle. Letošní změna času bude obzvlášť příjemná, protože nejen, že získáme hodinu k dobru, ale navíc nás v pondělí čeká státní svátek. Budeme si tak moci užít ještě delší prodloužený víkend. Zimní čas potrvá až do 30. března příštího roku, kdy se opět vrátíme k času letnímu.
Zvyknout se dá na všechno, ale…
Ani za těch několik desítek let si ale lidé na změnu času nezvykli. Mnoho z nich se jí obtížně přizpůsobuje dodnes. I když se hodina nemusí na první pohled zdát jako příliš významná, může mít podle odborníků na lidské biorytmy nežádoucí účinky. Než se náš organismus „přeladí“, cítíme se pár dní rozhození. Nejvýrazněji to pociťujeme při přechodu na letní čas, kdy nám to může trvat až 5 dní.
Čím dál častěji se ale se změnou času spojují i nejrůznější zdravotní komplikace. Může vyvolávat sklony k depresím, obezitě a zvyšovat riziko infarktu nebo rakoviny. Časový posun má navíc podobné příznaky jako práce na směny nebo cestování mezi rozdílnými časovými pásmy. Nejčastěji jde o únavu, ospalost, nevolnost, zhoršení paměti či soustředění.

Změna času jako přežitek
Stále častěji se tak na přetřes dostává otázka, proč v „tradici“ změny času přetrvávat. I s ohledem na to, že v současnosti už podle odborníků nepřináší ani žádné energetické úspory. Začíná se tak považovat za přežitek. Téma zrušení změny času začala dokonce řešit i Evropská unie, a to už v roce 2021. Kvůli pandemii koronaviru a kvůli neshodě mezi členskými státy na preferovaném čase, který bude platit celoročně, ale nakonec jednání odložila. Vrátit se k němu plánuje v roce 2026. Minimálně do té doby se tedy budeme muset ještě se změnou času potýkat.
Odborníci hlasují pro zimní čas
Přestože valná většina Čechů je zajedno a přiklání se ke zrušení času, shodnout se na tom, jestli by měl celoročně platit ten letní nebo zimní – stejně jako členské státy Evropské unie – nedovedou. Laická veřejnost preferuje ten letní, odborníci naopak zimní. Argumentují tím, že trvalé zavedení letního času by znamenalo víc tmy během podzimních a zimních rán, rozednívalo by se totiž až kolem deváté. Zvýšilo by se tak riziko civilizačních chorob a narostl by i počet lidí s psychickými problémy.
Letní čas je zkrátka uměle vytvořený, zatímco ten zimní je pro nás přirozenější. Odpovídá totiž našemu přirozenému cirkadiánnímu cyklu, lidstvo je na něj zvyklé už desítky tisíc let. Trvalým zavedením zimního času nás v zimě dřív osvítí slunce a v létě budeme méně vystaveni večernímu světlu, takže se nám bude lépe usínat. Synchronizují se tak naše biologické hodiny, budeme ve větší psychické pohodě a prospěje to i našim pracovním výkonům.