Vypít 2 litry vody denně? Nebezpečný mýtus. Je to individuální a takto si to snadno spočítáte

Dva litry vody by měly udržet naše tělo zdravé, krásné a hydratované. Ale co když je tohle číslo tak trochu nebezpečný mýtus? Na každého platí něco jiného, takže jako obvykle, skutečnost je o dost složitější. A hlavně mnohem osobnější.

Voda tvoří většinu našeho těla a podílí se na každém jednom procesu, od myšlení přes trávení až po pohyb svalů. Bez ní se celý systém rychle zadrhne a začne chátrat. Nejde tedy o to, jestli pít, ale o to, kolik a jak. Správný pitný režim je absolutní základní kámen našeho zdraví, možná ten úplně nejdůležitější. Jenže správný rozhodně neznamená pro všechny stejný.

Kde se vzaly ty dva litry

Kde se ten slavný údaj dva litry vlastně vzal? Zrodil se nejspíš z dávného doporučení, které bylo ale vytrženo z kontextu. Původně toto množství zahrnovalo i veškerou vodu přijatou v jídle, což už dnes málokdo zmiňuje. Jenže zobecněné číslo se ujalo. Je snadné si ho pamatovat, snadné ho měřit. Problém je, že tohle zjednodušení může někomu uškodit. Vnucovat totiž stejnou dávku sedmdesátikilovému muži, co celý den sedí u počítače, a padesátikilové sportovkyni, která právě dobíhá náročný trénink, je prostě nesmysl. A pokud někdo trpí určitými onemocněními ledvin nebo srdce, může nadměrný příjem tekutin představovat vážnou zátěž a zhoršit jejich stav. Na druhé straně, pro aktivního sportovce v horkém letním dni jsou dva litry zoufale málo.

Proč je voda důležitější, než si myslíte

Voda je v našem těle prakticky všude. U dospělého člověka tvoří klidně 60 % celkové hmotnosti. Každá buňka, každá tkáň ji ke své funkci nutně potřebuje. Voda přenáší živiny a kyslík do buněk, ale také pomáhá vyplavovat odpadní látky z těla ven. Kromě toho je potřebná pro regulaci naší tělesné teploty. Když je nám horko nebo když podáváme fyzický výkon, tělo se ochlazuje pocením, tedy odpařováním vody z pokožky. Je nezbytná pro správné trávení, pomáhá rozkládat potravu a brání zácpě. Promazává naše klouby. Chrání citlivé orgány a tkáně. Dokonce i mozek, který je sám z velké části tvořen vodou, potřebuje dostatečnou hydrataci, aby mohl fungovat na plné obrátky.

Co s námi dělá dehydratace

Co se stane, když vody pijeme málo? Nastupuje dehydratace. Už mírný nedostatek tekutin, ztráta třeba jen 1–2 % tělesné vody, může mít velmi citelné následky. Cítíme se unavení, malátní, nesoustředění. Často nás rozbolí hlava. Může se nám zhoršit nálada, krátkodobá paměť i schopnost řešit problémy. Fyzický výkon jde rapidně dolů, svaly jsou slabší a méně vytrvalé. Mezi první a nejspolehlivější známky, dehydratace patří pocit žízně a barva moči. Pokud je tmavě žlutá, koncentrovaná a silně zapáchá, je to jasný vzkaz: „Potřebuji víc pít!“ Pokud s tím nic neuděláte, můžou se objevit závratě, zmatenost, suchá a nepružná pokožka, nízký krevní tlak. Chronický nedostatek vody je pak spojován se zvýšeným rizikem vzniku ledvinových kamenů nebo infekcí močových cest.

Zapomeňte na litry, počítejte na kila

Jak tedy zjistit, kolik je tak akorát? Mnohem přesnější než paušální dva litry je jednoduchý výpočet založený na tělesné hmotnosti. Odborníci se shodují na obecném doporučení, které slouží jako skvělý odrazový můstek: 35 až 40 mililitrů vody na každý kilogram vaší váhy. Pokud tedy vážíte 70 kilogramů, váš denní příjem by se měl pohybovat někde mezi 2450 ml a 2800 ml. To už jsou zhruba 2,5 až 2,8 litru. Pro šedesátikilovou ženu to bude 2,1 až 2,4 litru. A pro stokilového muže 3,5 až 4 litry denně.

Není to jen o váze, aneb kdy pít ještě víc

Ovšem pozor, ani tohle číslo není vytesané do kamene. Je to spíše základní meta pro běžný den. Do hry vstupuje spousta dalších faktorů, které mohou potřebu vody výrazně zvýšit. Zaprvé je to fyzická aktivita. Jakmile se začnete hýbat a potit, potřeba vody strmě stoupá. Při náročném tréninku můžete vypotit litr tekutin i víc za jedinou hodinu. Tuto ztrátu je nutné doplnit nad rámec běžného denního příjmu. A to není vše. V horkém a vlhkém klimatu se potíme mnohem více, i když jen sedíme. Totéž platí v přetopených, suchých místnostech v zimě nebo ve vysoké nadmořské výšce. Nebo třeba když máte horečku, průjem nebo zvracíte, pak dochází k velkým ztrátám tekutin, které je třeba doplnit. A musíme zmínit i seniory, kteří nemívají přirozený pocit žízně. Jejich tělo sice vodu potřebuje, ale neřekne si o ni tak důrazně. Ti by měli na pitný režim aktivně myslet a pít průběžně, i když žízeň necítí.

Poslouchejte své tělo

Jak se v tom všem tedy vyznat? Začněte výpočtem podle své váhy. To je vaše startovní čára pro běžný den. Pak přidejte podle aktuální aktivity a počasí. A hlavně, naučte se znovu poslouchat své tělo. Pocit žízně je skvělý indikátor. Nepijte nárazově dva litry večer, ale pijte průběžně po malých doušcích po celý den. A občas zkontrolujte barvu moči. Je to ten nejjednodušší a nejlevnější test hydratace, který máte neustále k dispozici. Světle žlutá je ideál.

Zdroje: mojeambulance.cz, healthline.com, healthline.com, healthline.com