Od jaké hodnoty je potřeba řešit vysoký krevní tlak. Většina Čechů přijde bohužel pozdě

Měří vám lékař při každé návštěvě tlak a vy si říkáte, proč je to tak důležité? Vždyť je váš tlak celé roky stejný. Ale nemusí to být tak, když se totiž vysoký krevní tlak nepodchytí včas, může nás ohrozit i na životě. Problém je, že nebolí. A tak se nezřídka stává, že zatímco my řešíme práci a hypotéky, on si pro nás potajmu chystá infarkt nebo mrtvici. Právě proto je důležité vědět: od jaké hodnoty už jde opravdu do tuhého?

Říká se mu hypertenze, a stojí za ním vlastně docela jednoduchá fyzika: síla, kterou vaše krev tlačí na stěny tepen, je prostě příliš vysoká. Srdce musí makat víc, než je zdrávo, aby krev protlačilo tělem. Dlouhé roky to jde. Člověk nic necítí, funguje, sportuje, žije naplno. Jenže ty tepny a orgány, ty dostávají zabrat. Opotřebovávají se rychleji, kornatí, ztrácejí pružnost. A protože v Česku patříme ve výskytu téhle diagnózy, bohužel, ke špičce, problém se týká skoro každého druhého dospělého. Jenže kdo si dneska měří tlak jen tak, preventivně, když mu „nic není“?

Jaké hodnoty vykazují hypertenzi

Lékaři po celé Evropě, včetně těch českých, se víceméně shodují, že hranicí pro diagnózu hypertenze je opakovaně naměřená hodnota 140/90 mmHg. Co ta čísla znamenají? To vyšší, systolický tlak, měří sílu, kterou krev tlačí na cévy v momentě, kdy se srdce stáhne a vypumpuje krev. To nižší, diastolický tlak, pak měří tlak v cévách, když srdce odpočívá mezi jednotlivými údery. Jakmile se při opakovaných měřeních v klidu dostáváte přes tuhle hranici, máte problém, který je potřeba řešit. Pokud se takové hodnoty naměří jednorázově, samozřejmě to nemusí nic vážného znamenat, ale pokud je to setrvalý stav, měli byste vyhledat lékaře.

A jaké jsou jiné hodnoty? Optimální tlak se drží pod 120/80, ten normální se pohybuje mezi 120–129 systolického a/nebo 80–84 diastolického tlaku. Mezní (nebo vysoký normální) tlak už vyžaduje častější měření a změnu životního stylu. Jeho hodnoty se pohybují mezi 130–139 a/nebo 85–89 mmHg. Hypertenze 1. stupně je na již zmíněné hranici 140–159 a/nebo 90–99 a 2. stupně cokoli nad 160/100. V takovém případě je třeba nasadit okamžitou léčbu. A pokud vám někdo naměří hodnoty jako 180/120 nebo víc, mluvíme o hypertenzní krizi, která může vyžadovat i hospitalizaci, protože hrozí akutní poškození orgánů.

Jak se to vůbec pozná

A jsme u jádra pudla, proč většina Čechů přijde k lékaři pozdě. Jak to poznáte? Nijak. Většina lidí, odhaduje se, že téměř polovina těch, co ho mají, o svém vysokém tlaku vůbec neví. Nepociťují žádnou bolest, žádnou únavu, nic specifického. Pokud už se příznaky objeví, obvykle to znamená, že tlak je extrémně vysoký nebo už napáchal na těle škody. Může jít o silné bolesti hlavy, typicky ráno po probuzení v zátylku, závratě, hučení nebo pískání v uších, rozmazané vidění, někdy krvácení z nosu nebo nepřiměřené bušení srdce. Ale spoléhat na to nelze.

Měření je základ

Jediný způsob, jak hypertenzi odhalit, je měřit tlak pravidelně. U lékaře na preventivní prohlídce vám ho změří vždy. Ale „syndrom bílého pláště“ někdy způsobí, že jste nervózní a tlak vyletí, i když doma je v normě. Lékaři to vědí, a proto stále častěji spoléhají na domácí měření. Pokud máte podezření nebo jste v rizikové skupině, pořiďte si kvalitní pažní tlakoměr. Ty na zápěstí bývají méně přesné. Měřte se ve stejnou dobu, ideálně ráno a večer, vždy v klidu. Před měřením si dejte pět minut klidu, nemluvte, nekřižte nohy, pohodlně se usaďte, opřete si záda. Ruku mějte volně položenou na stole ve výši srdce. Proveďte dvě měření s minutovým odstupem a hodnoty si zapisujte. Právě tenhle deníček je pro lékaře důležitý. V některých případech může lékař nasadit i 24hodinový monitor, který měří tlak i ve spánku a odhalí skutečné hodnoty během dne.

Proč zrovna já? Aneb co je příčinou

Proč má vysoký tlak tolik lidí? U drtivé většiny mluvíme o primární neboli esenciální hypertenzi. To znamená, že za ni nemůže jedna konkrétní nemoc, ale více vlivů. Na prvním místě jsou geny. Pokud měli vysoký tlak rodiče, máte vyšší riziko i vy, pak také věk. Riziko stoupá přirozeně nad 55 lety. Ale hned za nimi je náš životní styl, který můžeme ovlivnit: obezita a hlavně tuk v oblasti břicha, chronický stres, málo pohybu, příliš mnoho soli ve stravě, nadměrné pití alkoholu a samozřejmě kouření. Každá cigareta vám tlak krátkodobě, ale opakovaně zvedne a poškozuje cévy. U zbylých 10 % jde o sekundární hypertenzi, tam je na vině jiný, jasně identifikovatelný problém. Nejčastěji jde o onemocnění ledvin, zúžení ledvinné tepny, hormonální poruchy třeba štítné žlázy, nebo velmi častý, leč podceňovaný syndrom spánkové apnoe.

Co hrozí, když vysoký tlak nebudete řešit

Tlak je jen číslo, říkáte si. Omyl. Je to síla, která nonstop, 24 hodin denně, 365 dní v roce, ničí vaše cévy zevnitř. Zvyšuje tlak na srdce, které musí pracovat proti odporu. Časem se unaví, zbytní a může dojít k srdečnímu selhání. Neustálý tlak poškozuje jemné cévky v ledvinách, což může vést až k jejich selhání a nutnosti dialýzy. Může poškodit sítnici v oku a způsobit ztrátu zraku. A to nejhorší: vysoký tlak je hlavní motor aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Zrychluje ukládání tuku do cévních stěn. Ucpaná céva v srdci pak způsobí infarkt myokardu. Ucpaná céva v mozku cévní mozkovou příhodu. A postupné poškozování mozkových cév může vést i k vaskulární demenci. To všechno jsou vážné, život měnící následky, kterým se přitom dalo včas předejít.

Dá se s tím žít? Léčba a prevence v jednom

Dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat. A základy jsou stejné pro prevenci i léčbu. První na řadě je vždy životní styl. Pokud máte jen ten „mezní“ tlak, může to stačit k návratu do normálu. Pokud máte nadváhu, zhubněte, každé kilo dole pomáhá. Už snížení váhy o 5–10 % může tlak snížit velmi znatelně. Hýbejte se, choďte svižným tempem, běhejte, plavte, jezděte na kole. Cílem je aspoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně. Omezte sůl, a to i tu skrytou v uzeninách, sýrech, pečivu, konzervách a polotovarech. Češi solí násobně víc, než je zdravé. Limit by měl být okolo 5 gramů soli na den. Jezte zdravě, takže hlavně zeleninu, ovoce, vlákninu, ryby. Omezte nasycené tuky, alkohol na minimum a přestaňte kouřit. A naučte se relaxovat.

Zdroje: clevelandclinic.org, who.int, healthline.com, nzip.cz