Za socialismu to bylo jídlo chudých. Dnes víme, že je to největší zázrak pro střeva i srdce

Možná si pamatujete ze školní jídelny polévku, ve které plavaly takové zvláštní bílé cosi. Říkalo se, že je to jídlo chudých, a tak jsme nad ním ohrnovali nos. Jenže tahle obyčejná obilnina zažívá velkolepý comeback. A lékaři i dietologové potvrzují, že je to jedna z nejlepších potravin, kterou můžeme dopřát svému tělu.

Kroupy se na českých stolech objevily zhruba v 17. století a naše babičky s nimi uměly kouzlit. Nahrazovaly jimi chleba, když ho byl nedostatek, dělaly z nich sladké i slané kaše, knedlíky i nákypy. Jenže po druhé světové válce je nové odrůdy pšenice a hlavně dovážená rýže vytlačily z našich kuchyní. Staly se symbolem obyčejné levné stravy a jejich využití se smrsklo na krmivo pro zvířata. Dnes se naštěstí vrací, a to i do menu špičkových restaurací.

Pokladnice plná živin

Když mluvíme o kroupách, máme na mysli především ty ječné, i když existují i pšeničné či pohankové. Jde o zrna jedné z nejstarších pěstovaných plodin na světě, která jsou po sklizni oloupaná a leštěná. Zatímco nejběžnější malé perličky jsou leštěné a ztrácejí tak většinu obalové vrstvy i klíček, nejvíc živin si zachovávají celozrnné. Ty jsou skvělým zdrojem vlákniny, ale také minerálů, jako je molybden, mangan a selen. K tomu připočítejte slušné množství mědi, vitamínů skupiny B (hlavně B1, B5 – kyseliny pantothenové, a B6), hořčíku, fosforu, niacinu a chromu. Obsahují také antioxidanty, třeba lignany, které jsou spojovány s nižším rizikem srdečních chorob, a také vitamín E.

Nejlepší přítel vašich střev

Kroupy ale obsahují hlavně vlákninu. A mají ji hned ve dvou typech. Ta nerozpustná se neumí rozpustit ve vodě, takže zvětšuje objem stolice a hlavně urychluje její pohyb. Jednoduše řečeno, je nejlepší prevencí zácpy a pomáhá čistit tělo od toxinů. Podle výzkumů může kratší doba, po kterou potrava zůstává ve střevech, působit jako ochrana proti některým typům rakoviny, zejména tlustého střeva. Pak je tu ta rozpustná, zejména slavný beta-glukan. Ta v trávicím traktu vytvoří gelovitou hmotu. Tenhle gel zpomaluje trávení a vstřebávání živin. Díky tomu se cítíme sytí na mnohem delší dobu. Zároveň slouží jako potrava pro přátelské střevní bakterie. Ty pak produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které vyživují buňky střevní sliznice, snižují záněty a podle studií můžou zlepšovat příznaky syndromu dráždivého tračníku nebo třeba Crohnovy choroby.

Když jsou v pohodě střeva, odrazí se to i jinde. Právě beta-glukany z ječmene prokazatelně pomáhají snižovat hladinu špatného LDL cholesterolu. Vážou totiž na sebe žlučové kyseliny, které játra vyrábějí právě z cholesterolu, a tělo je vyloučí ven. Játra si pak na tvorbu nových žlučových kyselin musí vzít další cholesterol z krve, čímž jeho hladina klesá. K tomu přidejte fakt, že rozpustná vláknina může mírně snižovat i krevní tlak, a máte skvělého spojence v prevenci aterosklerózy a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Proč ještě jíst kroupy

Díky vysokému obsahu vlákniny a relativně nízkému glykemickému indexu zabraňují rychlému nárůstu cukru v krvi a následným záchvatům vlčího hladu. To souvisí i s diabetem 2. typu. Kroupy díky bohatému obsahu hořčíku, který hraje důležitou roli v produkci inzulinu a využití cukru v těle, a oné vláknině zpomalující vstřebávání cukru pomáhají udržovat glykémii pod kontrolou. A aby toho nebylo málo, ječmen je plný křemíku. Ten je zásadní pro pružnost a stabilitu vazivových tkání. Posiluje šlachy, vazy, chrupavky, ale i cévy, vlasy a nehty. V podstatě nám pomáhá udržet si mladistvou pružnost. Díky obsahu vitamínů a minerálů mají také pozitivní vliv na činnost mozku, zlepšují paměť a koncentraci.

Jak na ně, aby chutnaly?

Kroupy jsou levné a neuvěřitelně všestranné. Vždy je před přípravou propláchněte a nejlépe i namočte přes noc, stejně jako luštěniny. Zkrátíte tím dobu vaření a výrazně zlepšíte stravitelnost. Namáčení také snižuje obsah antinutričních látek, které brání vstřebávání živin, a naopak zvyšuje dostupnost vitamínů a minerálů. Po namočení je slijte, dejte do velkého hrnce a zalijte asi trojnásobkem čerstvé vody. Osolte a vařte na mírném plameni doměkka, ale stále „na skus“. Může to trvat 45 minut až hodinu. A pak už záleží jen na vás, jestli je přidáte třeba do uzené polévky nebo do krupeta. Dobrou chuť!

Zdroje: sciencedirect.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, celostnimedicina.cz, iprima.cz, healthline.com, apetitonline.com