Sodíkové pasti: 10 jídel, která ničí tělo a způsobují otoky. Většina Čechů je konzumuje denně

Cítíte se často nafouklí, unavení a bez energie? Trápí vás oteklé kotníky, prsty, nebo váha, která přes noc nevysvětlitelně poskočí klidně i o kilo nahoru? Než začnete vinit pomalý metabolismus nebo nedostatek pohybu, podívejte se blíže na svůj talíř. Možná za problémy stojí naprosto běžná jídla, která tak rádi jíme.

O sodíku asi slýcháte často, ale tušíte, jaký význam má pro naše zdraví? Není to žádný jed, naopak. Naše tělo ho nezbytně potřebuje pro správnou funkci nervů, svalů a pro udržování rovnováhy tekutin. Jenže, problém je, když je ho moc, a to se v našich končinách děje dnes a denně. Možná si pod pojmem sodík představíte slánku na stole. Ano, sůl, tedy chlorid sodný (NaCl), obsahuje zhruba 40 % sodíku. Takže jedna čajová lžička soli, což je asi 5-6 gramů, v sobě obsahuje zhruba 2300 miligramů sodíku. A právě to je maximální doporučená denní dávka Světové zdravotnické organizace. Průměrný Čech ale do sebe během dne dostane klidně i dvojnásobek nebo trojnásobek. Kámen úrazu je v tom, že přes 75 % tohoto množství nepochází z toho, že si jídlo přisolíme, ale je už skryto v průmyslově zpracovaných potravinách. Tam sodík nefunguje jen jako dochucovadlo, ale také jako konzervant, stabilizátor nebo kypřidlo. V jakých potravinách tedy sodík konzumujeme nejčastěji?

Uzeniny, šunky a paštiky

Kdo by si občas nedal chleba se šunkou, salámem nebo dobrou paštikou? Je to rychlá večeře nebo třeba svačina. Jenže právě uzeniny jsou jedním z největších problémů. Sůl se při jejich výrobě používá nejen k dochucení, ale hlavně ke konzervaci a vytvrzení masa. Pár plátků šunky nejvyšší jakosti může obsahovat i 500 mg sodíku, což je téměř čtvrtina denního limitu. U trvanlivých salámů, klobás nebo slaniny jsou čísla ještě mnohem vyšší. A paštiky? I ty nejjemnější a nejkvalitnější jsou často plné soli, aby déle vydržely a měly výraznější chuť. Takže kolikrát stačí jedna svačina a polovinu denní doporučené maximální dávky sodíku máte v sobě.

Sýry aneb ne všechno zlato se třpytí

Sýr je skvělým zdrojem vápníku a bílkovin, o tom žádná. Jenže mnoho druhů je doslova naložených v soli. Absolutními šampiony jsou sýry balkánského typu, niva, olomoucké tvarůžky nebo parmazán. Sůl se do nich přidává kvůli chuti, textuře a jako ochrana před nežádoucími mikroorganismy. Ani tavené sýry, oblíbené pro svou roztíratelnost, nejsou žádnou výhrou. Vyrábějí se pomocí takzvaných tavicích solí, což jsou sloučeniny na bázi sodíku (např. fosforečnany sodné), které sice zajistí hladkou konzistenci, ale také pořádně navýší celkový obsah tohoto minerálu.

Pečivo jako základ téměř každé večeře

Že je chleba slaný? To ví přece každý. Ale napadlo by vás, že právě pečivo je jedním z největších zdrojů sodíku v našem jídelníčku? Možná neobsahuje tolik soli na 100 gramů jako uzeniny, ale konzumujeme ho v obrovském množství. Ráno k snídani, ke svačině, jako přílohu k polévce. Sodík v něm pochází nejen ze soli, ale také z kypřidel, jako je jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný). Jeden obyčejný rohlík může obsahovat 200-300 mg sodíku, větší krajíc chleba klidně i 400 mg. Pokud si dáte dva rohlíky se šunkou a sýrem, začínáte být pomalu nad limitem.

Chuť z kostky

Sáčkové polévky a bujónové kostky se používají v mnoha českých kuchyních. Jsou to však koncentrované sodíkové bomby. Jeden talíř takové polévky může s přehledem pokrýt vaši celodenní potřebu sodíku. Výrobci nešetří solí ani glutamanem sodným (MSG), což je další sodíková sůl, která má za úkol ošálit naše chuťové pohárky a vytvořit iluzi silné, masové chuti. Podobně jsou na tom i různá tekutá dochucovadla a kořenicí směsi.

Hotová jídla a polotovary

Patří sem třeba mražená pizza, jídla v krabičkách, která stačí ohřát v mikrovlnce, nebo třeba předsmažené bramborové výrobky. Za to, že nemáme čas na vaření ze základních potravin, naše tělo platí vysokou daň. Aby tato jídla chutnala i po zmrazení a ohřátí dobře a aby dlouho vydržela, jsou doslova napěchovaná sodíkem. Jedna porce mražené pizzy může obsahovat i přes 1500 mg sodíku, což je drtivá většina doporučené denní dávky.

Dochucovadla, dresinky a omáčky

Kečup, hořčice, tatarská omáčka, sójová omáčka nebo kupované salátové dresinky používáme denně a nepřemýšlíme, co se v nich skrývá. Přitom jen jedna polévková lžíce sójové omáčky může obsahovat až 1000 mg sodíku. Podobně jsou na tom i hotové omáčky na těstoviny ve sklenici. Zdánlivě zdravá večeře plná zeleniny, obsahuje tolik sodíku, že by stačil na dochucení jídla pro celou rodinu.

Slané pochutiny

V tomto případě asi nikoho nepřekvapíme. Brambůrky, solené tyčinky, preclíky, krekry jsou připravené na bázi tuku a soli, která je pro náš mozek vysoce návyková. Malý sáček chipsů, který sníte u televize během pár minut, může do vašeho těla dostat i 500-800 mg sodíku. A problém je, že u jednoho sáčku málokdy zůstane.

Konzervované potraviny

Konzervovaná zelenina, luštěniny, ryby nebo maso najdeme asi v zásobách každé spíže. Jenže nálev, ve kterém jsou naloženy, je často velmi slaný. Sůl totiž brání růstu bakterií a prodlužuje trvanlivost. Půl plechovky konzervovaného hrášku může obsahovat přes 300 mg sodíku. Dobrou zprávou je, že propláchnutí obsahu konzervy pod tekoucí vodou může obsah sodíku snížit o 10 až 25 %. Nebo ještě lépe, příště raději kupte mraženou zeleninu, do které se obvykle žádná sůl nepřidává.

Fast food

Milujete všechny ty hamburgery, hranolky, smažená kuřata z fastfoodových restaurací? Tak vězte, že jídla z rychlého občerstvení jsou v podstatě kombinací několika sodíkových pastí dohromady. Slané pečivo, zpracované maso, tavený sýr, kečup a další omáčky, a k tomu přesolené hranolky, to všechno je napěchované sodíkem. Jedno jediné menu vás může snadno obohatit o více než 2000 mg sodíku, čímž si vyčerpáte limit na celý den během dvaceti minut.

Snídaňové cereálie

A na závěr jedno překvapení. Myslíte si, že miskou kukuřičných lupínků s mlékem začínáte den zdravě? Omyl. Mnoho, zejména extrudovaných, snídaňových cereálií obsahuje překvapivě vysoké množství sodíku. Ten jim dodává křupavost a zvýrazňuje chuť, která by bez něj a bez cukru byla poněkud mdlá. Vždy se vyplatí číst etikety, protože rozdíly mezi jednotlivými značkami mohou být obrovské.

Proč je sodík takový problém

Nadbytek sodíku nutí tělo zadržovat vodu, aby se zředila jeho koncentrace v krvi. To vede nejen k nepříjemným otokům a pocitu zavodnění, ale hlavně to zvyšuje objem krve v cévách. Srdce pak musí pumpovat proti většímu odporu, což dlouhodobě vede ke zvyšování krevního tlaku. A vysoký krevní tlak, jak známo, poškozuje cévy, srdce, mozek i ledviny a dramaticky zvyšuje riziko infarktu, mrtvice a selhání ledvin. Ledviny, které musí neustále filtrovat nadměrné množství sodíku, jsou přetěžovány a jejich funkce se může postupně zhoršovat.

Jak omezit příjem sodíku

Zní to děsivě, ale řešení není tak složité, jak se zdá. Důležité je převzít kontrolu nad tím, co jíte. Začněte vařit z čerstvých, nezpracovaných surovin. Omezte polotovary, konzervy a uzeniny. Místo soli se naučte používat bylinky, koření bez přidané soli, česnek, cibuli nebo citronovou šťávu k dochucení jídel. V restauracích se nebojte požádat o jídlo připravené s menším množstvím soli. A hlavně, čtěte etikety. Srovnávejte obsah sodíku v podobných výrobcích a vždy sáhněte po těch, které ho má méně. Možná se vám zpočátku bude zdát jídlo mdlé, ale chuťové pohárky si na nižší příjem soli zvyknou překvapivě rychle, obvykle během dvou až tří týdnů.

Zdroje: heart.org, healthline.com, nzip.cz