V Česku objevili keltský poklad nevyčíslitelné hodnoty. Ležel v zemi 2500 let
Sledovat v Google Zprávách
Objev, který nemá v evropském kontextu obdoby, přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti. Zpráva o tom, že se na českém území podařilo odhalit dědictví staré více než dva tisíce let, zvedla obočí historikům a archeologům po celém světě. Díky přísné ochraně před rabováním se podařilo uchovat lokalitu, která začala odkrývat příběh zasazený hluboko do dávné minulosti.
Místo se nachází v severní části Plzeňského kraje, v krajině, která byla po staletí zemědělsky obhospodařovaná a nikdy nevzbuzovala podezření, že by mohla ukrývat tajemství takového rozsahu. Právě proto je překvapení vědců i veřejnosti tak velké. Už samotná skutečnost, že se podařilo naleziště ochránit před rabováním, činí z objevu unikát. Až teprve nyní se ukazuje, co všechno může česká krajina skrývat.
Tajemství skryté v půdě
Na ploše dvanácti až šestnácti hektarů byly postupně nalezeny stovky mincí ze zlata a stříbra, kusy sekaného kovu, zlaté šperky i další artefakty. Odborníci je datují do období pozdní doby halštatské a následné doby laténské, tedy do 6. až 1. století před naším letopočtem. Nalezené předměty jsou náhodně rozptýlené v mělčích vrstvách zeminy, nikoliv soustředěné v rámci sídliště, jak by se mohlo očekávat.
Velká část mincí pochází dokonce z dosud neznámých mincoven, což zásadně mění dosavadní pohled na keltské mincovnictví ve střední Evropě. Některé kusy dosahují ryzosti až 99 %. Zlato i stříbro, které se podařilo nalézt, dokládají mimořádně vyspělou práci dávných řemeslníků a zároveň naznačují, že region mohl mít mnohem významnější postavení, než se dosud předpokládalo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Stopy života, které se ztrácí
Překvapující je, že archeologové na místě nenašli jasné doklady trvalého osídlení. Podle všeho se zde nesoustředil klasický život s domy a opevněním, jak bývá typické pro oppida. Lokalita zřejmě fungovala jinak. Mohlo jít o prostor, kde se lidé scházeli příležitostně, možná sezónně, aby obchodovali, směňovali zboží nebo přerozdělovali zdroje.
S tím souvisí i nálezy fragmentů ingotů ze zlata a stříbra, které mohly sloužit jako samostatné platidlo nebo materiál určený k dalšímu zpracování. Archeologové proto stále častěji zmiňují, že by mohlo jít o regionální obchodní centrum, jehož význam přesahoval hranice dnešního Česka.
Náhoda, která změnila dějiny
První impuls k výzkumu přinesl amatérský hledač s detektorem kovů, který objevil malou zlatou minci. Na rozdíl od mnoha jiných byl ale ochoten nález předat odborníkům. Právě díky jeho poctivosti se podařilo odhalit místo, které dnes archeologové považují za jednu z nejvýznamnějších lokalit svého druhu ve střední Evropě.
Odhaduje se, že z polí a lesů v Česku každoročně nenávratně zmizí až sto tisíc archeologických nálezů, většinou právě kvůli nelegálním hledačům. Tento případ je proto výjimečný. Bez spolupráce poctivého nálezce by unikátní bohatství skončilo v soukromé sbírce a veřejnost by o něm nikdy nevěděla.
Poklad, který má budoucnost
Význam objevu nekončí jen u samotného nálezu. Archeologové upozorňují, že pod vrstvou ornice mohou být ukryty další horizonty, které čekají na prozkoumání. Právě proto se již nyní diskutuje o vyhlášení památkové ochrany. Lokalita by se tak mohla stát nejen vědecky cenným zdrojem informací, ale i chráněným dědictvím pro další generace.
Část pokladu je k vidění v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Tamější expozice ukazuje nejzajímavější nalezené předměty, zatímco ty nejvzácnější zůstávají uložené v bezpečí, dokud neprojdou kompletním odborným zhodnocením. Vědci zároveň zdůrazňují, že zkoumání potrvá desetiletí a každý nový detail může zásadně přepsat naše představy o životě Keltů v Čechách.
