Lupání v kloubech může být větší problém, než si myslíte. Tohle jsou 2 signály, že jde do tuhého

Křupe vám v koleni, když si dřepnete? Ozve se prasknutí z ramene, když se protahujete? Tyhle zvuky zná skoro každý, a většinou se není čeho bát. Někdy ale mohou signalizovat volání o pomoc, které vaše tělo vysílá. Naučte se rozlišit nevinné lupnutí od varovného signálu, který by vás měl poslat rovnou do ordinace specialisty. Většinou je to banalita, ale ignorovat některé příznaky se nemusí vyplatit.

Naše klouby jsou neuvěřitelně složité mechanismy. Představte si je jako precizní panty a ložiska, která umožňují pohyb kostí. Aby všechno klouzalo hladce a bez tření, je mezi kostmi chrupavka a prostor vyplněný synoviální tekutinou, takovým přírodním mazivem. A právě v tomto systému se občas ozývají zvuky, které odborníci nazývají kloubní krepitus. A nejen v kolenou. Lupat může v prstech, loktech, ramenou i páteři. Není to ani výsada stáří; možná si vzpomenete, jak spolužákovi na střední křupala kolena při každé rozcvičce. Je to prostě součást mechaniky těla. Ale proč se to vlastně děje?

Kdy je lupnutí jen neškodný zvuk

Nejčastěji se klouby ozvou při změně polohy. Vstáváte po dlouhém sezení, děláte hluboký dřep nebo si jen protahujete krk. V tu chvíli se všechny součásti kloubu dají do pohybu a může se ozvat známá melodie. V drtivé většině případů za tím stojí dva naprosto neškodné důvody.

Tou nejběžnější příčinou jsou drobné plynové bublinky. V kloubním mazu, oné synoviální tekutině, jsou přirozeně rozpuštěné plyny jako je dusík nebo oxid uhličitý. Když kloub natáhnete, třeba při cíleném prokřupnutí prstů, zvětšíte prostor mezi kostmi. Tím klesne tlak a plyny se bleskově zformují do bublinek. Jakmile se tlak vrátí do normálu, bubliny prasknou, a ozve se lupnutí. Je rychlé a bezbolestné. A mýtus, že si tímto zlozvykem přivodíte artritidu? Současná věda nemá důkazy, které by to potvrzovaly. I když, pravda, ve vzácných případech může extrémní a dlouhodobé křupání poškodit měkké tkáně okolo kloubu, takže opatrnost je namístě.

Druhým běžným viníkem je pohyb šlach a vazů. Jak se kloub hýbe, šlachy a vazy se lehce posouvají ze svého místa a při návratu do původní polohy mohou přes kost slyšitelně přeskočit. To se často děje třeba v koleni při chůzi ze schodů nebo v kyčli při vstávání ze židle. I když to může znít děsivě, zpravidla jde o normální projev zdravého pohybového aparátu.

První varovný signál

Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy lupání přestane být jen zvukovou kulisou a přidá se k němu bolest, otok nebo zarudnutí. To je první a zcela zásadní signál, že v kloubu se děje něco, co byste neměli přehlížet. Už to totiž nejsou jen neškodné bublinky. Pokud křupnutí doprovází ostrá, nebo i tupá, přetrvávající bolest, může to signalizovat poškození chrupavky. Chrupavka funguje jako tlumič nárazů. Pokud se opotřebuje a ztenčí, kosti o sebe začnou drhnout, což způsobuje nejen bolest, ale právě i vrzavé a drhnoucí zvuky. Tohle je typický projev začínající osteoartritidy. Obzvlášť varovné je, pokud se bolest a ztuhlost objevuje po ránu a trvá déle než hodinu, než se rozhýbete.

Křupání spojené s bolestí a otokem může také ukazovat na zranění, například poraněný meniskus v koleni. Meniskus je chrupavčitý útvar, který funguje jako stabilizátor. Pokud se natrhne, může se jeho část zaklínit v kloubní štěrbině, což se projeví právě přeskakováním, lupáním a bolestí. Podobně může být příčinou zánět, ať už v důsledku přetížení, nebo autoimunitního onemocnění. Okolí kloubu je v takovém případě nateklé, teplé na dotek a někdy i zarudlé.

Nestabilní klouby

Druhým alarmujícím signálem je, když kloub ztrácí stabilitu, zasekává se, přeskakuje nebo vás nepustí do plného rozsahu pohybu. Pokud máte pocit, že vám koleno „vypadává“ do strany, podlomí se pod váhou nebo ho nemůžete úplně ohnout či natáhnout, jak jste byli zvyklí, je čas jednat. Pocit nestability totiž často souvisí s poškozením vazů. Vazy jsou pevné tkáně, které drží kloub pohromadě. Pokud se natrhnou nebo úplně přetrhnou, kloub se stává volným a nestabilním. Typicky se to stává při sportu, kdy se ozve hlasité lupnutí a následuje pocit, že kloub nedrží, jak má.

Další příčinou může být nestabilní čéška, která má tendenci vyskakovat ze své dráhy, což způsobí zapraskání a zvláštní pocit. Zasekávání nebo zamknutí kloubu zase může být způsobeno odtrženým kouskem chrupavky nebo kosti, který se v kloubu volně pohybuje a mechanicky blokuje pohyb. Pokud vás klouby najednou nepustí do hlubokého dřepu nebo jiného pohybu, který jste dříve bez problémů zvládali, je to jasný důvod k návštěvě lékaře.

Jak udržovat klouby v kondici a kdy vyhledat pomoc

Pokud ve vašich kloubech jen občas nebolestivě lupne, není důvod k panice. Přesto je dobré o svůj pohybový aparát pečovat preventivně. Hlavní je udržování zdravé hmotnosti, protože každý kilogram navíc představuje pro klouby, zejména ty nosné, obrovskou zátěž. Také pravidelný pohyb je naprostý základ. Klouby potřebují pohyb, aby se promazávaly a aby se k nim dostaly živiny. Ideální jsou aktivity s nízkou zátěží, jako je plavání, jízda na kole nebo chůze. Nezapomínejte ani na posilování. Silné svaly kolem kloubů fungují jako aktivní stabilizátory a tlumiče, čímž kloubům výrazně odlehčují. Zaměřte se na posílení hlubokého stabilizačního systému a svalů kolem problematických partií. V tom vám nejlépe poradí zkušený fyzioterapeut. Svou roli hraje i strava. Pro zdraví chrupavek jsou důležité látky jako kolagen, glukosamin a chondroitin, které můžete doplňovat i formou kloubní výživy.

zdroje: healthline.com, clevelandclinic.org, orthoinfo.aaos.org, nationalgeographic.com