Češi ho milují na chlebu i k večeři. Odborníci ale varují: Je to jeden z nejhorších sýrů vůbec
Sýry patří mezi tradiční stálice českých snídaní a večeří, ale málokdo se zamýšlí nad tím, jaký efekt může mít dlouhodobý častý příjem některých druhů právě na zdraví srdce a cév. Zatímco střídmá konzumace kvalitních mléčných výrobků má na lidské zdraví často neutrální nebo dokonce mírně pozitivní dopad díky obsahu vápníku, bílkovin a fermentovaných mikroorganismů, problém může nastat, pokud saháte po sýrech, které jsou bohaté na nasycené tuky a sůl – a to nejen občas, ale opakovaně a ve velkých dávkách.
Nejproblematičtější je kategorie extra tučných smetanových sýrů a na špici nezdravých favoritů stojí mascarpone. Tento jemný italský sýr je díky své konzistenci krémový, příjemně sladký a dokonale se hodí do sladkých dezertů či k rannímu pečivu. Jenže právě mascarpone obsahuje až 44 % tuku v sušině, převážně ve formě nasycených mastných kyselin, které odborníci jednoznačně spojují se zvyšováním hladiny LDL (= „zlého“) cholesterolu v krvi a celkovým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Rebel mezi sýry
Zvlášť nebezpečné je, že mascarpone kvůli lahodné chuti často jíme v kombinaci s dalšími méně vhodnými potravinami – cukrem, čokoládou, bílým pečivem nebo šlehačkou. Pokud jej navíc jíme denně nebo ve větším množství, představuje dvojitou zátěž, nejen jako hlavní zdroj nasycených tuků, ale také jako extra kalorická bomba pro organismus. Právě vysoký příjem nasycených tuků a sodíku působí společně na stěny tepen tak, že podporují vznik aterosklerózy, vysokého krevního tlaku a dřívějšího opotřebení cévního systému.

Odborné výživové společnosti doporučují dlouhodobě přijímat méně než 10 % denní energetické hodnoty ze všech nasycených tuků. Přestože některé druhy sýra obsahují i prospěšné tuky, mascarpone patří do kategorie těch, které zdraví v míře přesahující střídmou dávku skutečně škodí. Jinými slovy, mascarpone je pro cholesterol a cévy to, co smažený řízek pro žlučník, varují nutriční specialisté.
Další nepřátelé redukčního režimu
Mezi další „rizikové“ sýry patří tvrdé zrající sýry s velmi vysokým obsahem tuku (čedar, rokfór, ementál, maasdam) a sýry, které jsou navíc silně solené: parmazán, pecorino či některé tavené sýry. Studie uvádějí, že například čedar může obsahovat až 33 % tuku a přes 1200 mg sodíku na 100 g, což představuje více než polovinu doporučené denní dávky soli pro dospělého člověka.
Co naopak zvolit, pokud si nechcete sýry odpírat, a přitom chcete chránit své srdce? Ideální jsou varianty s nižším obsahem tuku, například čerstvá mozzarella, ricotta, tvaroh, feta nebo cottage cheese, které mají zhruba třetinový obsah tuku oproti mascarpone. Tyto sýry často obsahují více bílkovin, méně sodíku a příznivější poměr „hodných“ nenasycených tuků. Výběr kvalitního polotučného nebo nízkotučného sýra je ten nejjednodušší způsob, jak vyhovět nejen chutím, ale i svému srdci a cévám.
I sýr může škodit zdraví
Velká zahraniční studie publikovaná v časopise American Journal of Clinical Nutrition potvrzuje, že pravidelná konzumace tučných sýrů (zejména těch s vysokým obsahem nasycených tuků, jako je mascarpone, čedar nebo plísňové varianty) skutečně vede ke statisticky významnému zvýšení LDL cholesterolu a riziku srdečně-cévních onemocnění. Výzkum zahrnující více než 40 000 dospělých sledoval vliv různých mléčných výrobků na lipidový profil a ukázal, že nahradíme-li tučné sýry odtučněnými nebo fermentovanými výrobky, významně se snižuje riziko předčasného úmrtí na infarkt a cévní mozkovou příhodu.

Pokud už si nechcete sýry odříkat, volte střídmost a pestrost. Výživové společnosti doporučují dávat přednost čerstvým sýrům, zakysaným mléčným výrobkům a kombinovat je s čerstvou zeleninou a celozrnným pečivem, místo aby mascarpone (nebo čedar či parmazán) ovládlo vaši lednici i každodenní stůl. Pravidlo pro srdce je jednoduché: méně nasycených tuků, rozumný obsah soli a více pohybu i vlákniny v každodenním jídelníčku – právě rozpustná vláknina (z ovesných vloček, luštěnin, zeleniny) snižuje LDL cholesterol, což je při sýrových potěšeních dobré mít na paměti.
zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, nature.com, bezhladoveni.cz