Němečtí sousedé varují: My jsme si na tom spálili prsty. Češi, teď stojíte na hraně propasti vy

V Německu se bytová krize stala jedním z největších společenských problémů posledních let. Nedostatek dostupného bydlení a prudce rostoucí nájmy vytvořily prostředí, v němž se miliony lidí ocitly v existenčních potížích. Česká republika sleduje vývoj u sousedů a zároveň čelí potenciálně podobnému scénáři.

Německo dlouhá desetiletí působilo jako vzor v oblasti bydlení. Ve velkých městech bylo k dispozici dostatek nájemních bytů, které byly díky silné ekonomice poměrně dostupné. Jenže poslední dekáda přinesla zásadní zlom. Populace rostla, přibývali migranti, urbanizace sílila a výstavba nových bytů se zadrhla.

Když poptávka převyšuje nabídku

Důsledky zmíněných faktorů se rychle projevily. Nájmy v Berlíně, Mnichově nebo Hamburku začaly růst tempem, které domácnosti nedokázaly zvládnout. Často šlo o skoky v řádu desítek procent během několika let. Střední třída se ocitla pod tlakem a nízkopříjmové rodiny se dostaly na hranici chudoby.

Vláda sice zavedla regulace nájmů, ale ty přinesly jen krátkodobé ulehčení a zároveň odradily investory. Developerské firmy začaly projekty rušit, protože se jim stavět jednoduše nevyplatilo. Vznikl začarovaný kruh, kdy se byty nestavěly, poptávka rostla a krize se prohlubovala.

Situace u nás začíná být podobná

Praha dnes patří mezi nejdražší města střední Evropy. Průměrný nájem malého bytu se blíží dvaceti tisícům korun a ceny nadále rostou. Brno, Plzeň či Liberec na tom nejsou o mnoho lépe. Mladí lidé si samostatné bydlení často nemohou dovolit, a tak zůstávají u rodičů mnohem déle, než by chtěli.

Hypotéky bývaly u nás ještě nedávno cestou k vlastnímu bydlení. Jenže s růstem cen bytů a vysokými úroky se pro mnoho rodin staly nedosažitelným luxusem. Splátky převyšují možnosti střední třídy a banky zpřísňují podmínky pro čerpání úvěru. Stále více lidí proto zůstává v nájmu, čímž roste tlak na trh, který už teď praská ve švech.

Výstavba se přitom potýká s podobnými problémy jako v Německu. Povolení trvají roky, ceny stavebních materiálů a prací letí vzhůru a investoři váhají, zda se jim nové projekty vyplatí. Nabídka se tak nemůže přiblížit poptávce, a proto ceny dál rostou.

Sociální dopady jsou zřejmé už dnes. Lidé se stěhují na periferie, odkud pak dojíždějí desítky kilometrů za prací. Páry odkládají zakládání rodin, protože nemají dostatečné zázemí. Starší generace se obává, že nebude schopna udržet krok s rostoucími náklady. Tlak na domácnosti sílí a společnost začíná ztrácet pocit jistoty, který bydlení vždy představovalo.

Možný scénář pro ČR

Krize bydlení se neprojeví ze dne na den, ale postupně. Nejprve rostou ceny a zvyšují se výdaje za nájem. Když se přidají drahé energie a potraviny, lidem už nezbývá mnoho prostředků na běžný život. V Německu tento proces trval několik let, ale dnes je situace natolik vážná, že zasahuje celé generace.

Podobný vývoj hrozí i v Česku. Pokud se nezačne výrazně více stavět, pokud se nezjednoduší administrativa a nebudou hledány cesty k dostupnému bydlení, čeká česká města stejný scénář. Nájmy se stanou nedostupnými pro většinu lidí a vlastní bydlení zůstane jen pro vyvolené.

Ekonomické dopady jsou rovněž výrazné. Firmy těžko udrží zaměstnance v drahých městech, protože mzdy nedokážou pokrýt náklady. Mladí lidé budou hledat práci v zahraničí a regiony se budou vylidňovat. Nedostatek dostupného bydlení tak může zpomalit i celkový hospodářský růst a zhoršit konkurenceschopnost země.

Německá zkušenost tak ukazuje, že bytová krize má významný vliv na kvalitu života i důvěru ve stát. Pokud se z ní Češi nepoučí, ocitnou se během několika let ve stejné situaci, jaké dnes čelí naši sousedé.

Zdroje: idnes.cz, tagesschau.de, e15.cz, newstream.cz