Rafinovaná mouka je skrytý sabotér metabolismu. Prázdné kalorie nutí tělo ukládat tuk

Po padesátce se leccos mění. Najednou zjišťujeme, že džíny, které nám ještě loni byly akorát, nebezpečně pnou. A to jíme pořád stejně! Ne, není to jen pocit. Naše tělo po padesátce skutečně jinak hospodaří s energií. A na vině může být i jedna zdánlivě nevinná a velmi oblíbená potravina, kterou si dopřáváme s naprostou samozřejmostí.

Tikot biologických hodin je neúprosný a po padesátce ovlivňují i náš metabolismus. Tenhle složitý systém, který přeměňuje potravu na energii, začíná zkrátka lenivět. Vědecké studie ukazují, že tento proces pozvolného zpomalování může začít už kolem čtyřicítky, ale po padesátém roce života nabere na obrátkách. Tělo už zkrátka není tak efektivní spalovací motor jako dřív. Klesá podíl svalové hmoty, která je hlavním požíračem kalorií, a mění se i hormonální rovnováha, což celé situaci zrovna nepomáhá. Výsledek? I při stejném jídelníčku a pohybu se tukové polštářky ukládají snadněji a rychleji, obzvlášť v oblasti břicha. Není to ničí vina, je to prostě fakt. Ale to neznamená, že se s tím nedá nic dělat. Důležité je pochopit, co našemu zpomalujícímu se motoru škodí, a co mu naopak dodá šťávu.

Těstoviny: skrytý nepřítel?

Za jídlem, které může sabotovat naši snahu o udržení váhy, většina z nás vidí sladkosti, tučné uzeniny nebo třeba bílé rohlíky. Ale co takové těstoviny? Rychlá večeře, oblíbené jídlo dětí i dospělých, základ italské kuchyně. Pravda je taková, že právě tradiční bílé těstoviny z rafinované pšeničné mouky mohou být pro metabolismus po padesátce opravdovou zkouškou. Problém nespočívá v těstovinách jako takových, ale v jejich složení. Bílá mouka je zbavena vlákniny a většiny živin. To, co zbyde, jsou v podstatě jen rychlé sacharidy s vysokým glykemickým indexem.

A když sníme talíř takových špaget, hladina cukru v krvi nám vylétne raketovou rychlostí. Tělo na to zareaguje vyplavením velkého množství inzulínu, hormonu, jehož úkolem je cukr z krve uklidit do buněk. Jenže co se stane, když je inzulínu moc a cukru ještě víc? Část se sice využije jako okamžitá energie, ale přebytek se velmi ochotně a efektivně uloží ve formě tuku. A co hůř, po takovém cukrovém vrcholu následuje stejně rychlý pád. Hladina cukru v krvi klesne, my se cítíme unavení, bez energie a za chvíli máme zase obrovský hlad. Vzniká začarovaný kruh, který dlouhodobě vede nejen k přibírání, ale může přispět i k rozvoji inzulínové rezistence, což je předstupeň cukrovky 2. typu.

Není těstovina jako těstovina

Znamená to tedy, že se musíme s oblíbenou boloňskou omáčkou navždy rozloučit? Naštěstí ne. Řešení není v úplném odmítání, ale v chytřejším výběru a správné kombinaci. Dnešní trh naštěstí nabízí spoustu alternativ. Místo klasických bílých těstovin kupte celozrnné. Obsahují mnohem více vlákniny, která zpomaluje trávení, a tím i uvolňování cukru do krve. Hladina glykémie stoupá pozvolna a pocit sytosti vydrží déle. Ještě o krok dál jsou těstoviny luštěninové z červené čočky, cizrny nebo hrachu. Ty jsou doslova nabité nejen vlákninou, ale i bílkovinami. A právě bílkoviny jsou pro metabolismus po padesátce zásadní. Jejich trávení spotřebuje více energie a pomáhají udržovat svalovou hmotu, která, jak už víme, je hlavním spalovačem kalorií. S takovými těstovinami vlastně dodáte tělu komplexní jídlo v jednom.

Další brzdy vašeho metabolismu

Těstoviny samozřejmě nejsou jediným viníkem. Existuje celá řada potravin, které fungují na podobném principu a našemu metabolismu zrovna dvakrát nesvědčí. Velmi podobně jako bílé těstoviny funguje veškeré bílé pečivo. I v tomto případě platí, že rafinovaná mouka bez vlákniny znamená prázdné kalorie a rychlý nárůst krevního cukru.

Zvláštní kapitolou jsou sladké snídaňové cereálie, müsli tyčinky a zapékané granoly. Často se tváří jako zdravá volba, ale jejich složení je mnohdy plné přidaného cukru, glukózo-fruktózového sirupu a nezdravých tuků. Taková snídaně způsobí stejnou hormonální bouři jako talíř sladkostí a místo nastartování metabolismu ho spíše utlumí a pošle tělu signál k ukládání tuků.

Pozor bychom si měli dát i na alkohol. Možná si říkáte, že sklenka vína k večeři nemůže uškodit. Kaloricky možná ne, ale pro metabolismus je to zátěž. Tělo vnímá alkohol jako jed a dá mu absolutní prioritu při zpracování. Zatímco játra pracují na odbourání alkoholu, spalování tuků z večeře, kterou jste si k vínu dali, se jednoduše zastaví. A kalorie, které se nespálí, se uloží.

Čím naopak motor pořádně nastartovat?

Abychom ale jen nestrašili, existuje spousta potravin, které metabolismu naopak prospívají. Alfou a omegou jsou bílkoviny. Zařaďte do jídelníčku dostatek libového masa, ryb, vajec, mléčných výrobků a luštěnin. Tělo na jejich strávení vydá více energie než u tuků a sacharidů a navíc jsou důležité pro udržení svalové hmoty. Nezapomínejte ani na zdravé tuky, které najdete v avokádu, ořeších, semínkách a kvalitních olejích. Pomáhají stabilizovat hladinu cukru v krvi a zajišťují dlouhodobý pocit sytosti. Skvělým pomocníkem jsou i chilli papričky. Látka kapsaicin, která jim dodává pálivost, dokáže krátkodobě zrychlit metabolismus a podpořit spalování tuků. Podobný, i když mírnější efekt má i zázvor nebo kurkuma. A nakonec to nejjednodušší: voda. Dostatečná hydratace je naprosto zásadní pro všechny metabolické procesy v těle. Někdy stačí jen pít více čisté vody a náš vnitřní motor se rozběhne o poznání lépe.

Zdroje: noklapja.hu, healthline.com, vitality.co.uk, realsimple.com, prevention.com