Nechutné tajemství Emila Zátopka vyplavalo na povrch. Dnešní trenéři by ho hnali ze stadionu bičem
Emil Zátopek se proslavil nejen díky svým výjimečným výkonům, ale také díky neobvyklému běžeckému stylu. Ovšem svérázný nebyl jen způsob, jakým běhal, ale také to, jak experimentoval se svým tělem. A možná právě nekonvenční přístup ho dostal mezi sportovní legendy.
Jídelníček našeho nejznámějšího běžce byl opravdu zajímavý. Dnešní výživoví poradci by ho považovali spíše za výstřelek než za jasnou strategii – ale proti gustu žádný dišputát – když Emil vyhrával, tak proč ne? Prostě si šel svou vlastní cestou a věřil, že to, co svému tělu dopřává, prostě funguje.
Dříve neměli vrcholoví sportovci tolik informací jako dnes
Strava hraje v přípravě vrcholových sportovců klíčovou roli. Dnešní trenéři pečlivě sledují, co jejich závodník konzumuje, dohlíží na něj i výživový poradce a nutriční specialista, který mu sestavuje vhodný jídelníček. Výběr všech jídel a jejich načasování se řeší do posledního detailu – tak, aby sportovci byli schopni využít co nejvíce energie a také řádně regenerovat.
Při pohledu do minulosti je ale zřejmé, že přístup Emila Zátopka byl jiný. V jeho době nebyly informace o zdravé a funkční stravě dostupné, tak si slavný běžec vytvářel vlastní pravidla – zkoušel, experimentoval a vyhrával. Na „ověřená“ doporučení nedbal, poslouchal svou vlastní intuici, což občas na okolí působilo excentricky, stejně tak možná i na nás v porovnání s dnešními standardy.

Emil Zátopek a jeho stravovací experimenty
Zátopkův jídelníček stál na úplně obyčejných jídlech, které byly v té době běžně dostupné (a které by nejspíš dnešním sportovcům každý trenér zakázal – obzvlášť před závodem). Nevyhýbal se jednoduchým jídlům jako je chléb, sýry, polévky, brambory… prostě podle tehdejších možností. Obyčejná jídla prokládal svými „hokusy pokusy“, které by dnes mnozí označili za ne úplně vhodné pro vrcholové sportovce.
Jednou z jeho oblíbených ingrediencí byl česnek. Zátopek věřil, že ten mu poskytuje sílu, odolnost a energii během tréninků, ale i v běžném životě. Česnek ale nebyl v jeho jídelníčku klasickým kořenicím prvkem, ale takovým doplňkem stravy. Zátopek ho konzumoval pravidelně a ve velkém množství.
Dalším opravdu zvláštním elementem závodníkova jídelníčku byly pampelišky. Pampelišky zapíjel mlékem, byla to taková jeho osobní detoxikační kúra. Věřil, že právě tato kombinace mu prospívá po fyzické stránce a podporuje jeho celkové zdraví. Světě, div se, náš závodník nebyl tak daleko od pravdy. Pampelišky mají opravdu detoxikační vlastnosti a mnoho prospěšných účinků. Podporují činnost jater, ledvin a žlučových cest, odstraňují z těla přebytečnou vodu, jsou antioxidační, podporují imunitu a obsahují vitamíny a minerály.

Co na to dnešní trenéři?
Moderní trenéři vrcholových sportovců by asi Zátopkův jídelníček přijali s notnou dávkou skepticismu. Velké množství česneku by mohli považovat za riziko ovlivňující zdravé trávení a výkon. Dnešní sportovní výživa je postavená na vědeckých poznatcích a na intuitivní experimenty v dnešním vrcholovém sportu není místo.
Na druhou stranu ale jistě oceňují chuť zkoušet nové věci, což je důležitá součást přemýšlení každého sportovce. A hlavně, běžcovy pokusy měly opravdové výsledky, tak proč je odsuzovat?
Neortodoxní osobnost = neortodoxní návyky
Emil Zátopek byl nejen fenomenálním sportovcem, ale také výraznou osobností s jedinečným přístupem k tréninku sobě vlastním. Na svou dobu byl velmi nekonvenční. Jeho „střídavý“ trénink zahrnoval fáze pomalého a rychlého běhu, které se střídaly, a to bylo v jeho době neobvyklé. Zátopek se zkrátka nenechával svazovat běžnými pravidly.
Běžec si byl vědom, že jeho tréninky i život jsou náročné, proto rád testoval nové věci, které by jeho výkony maximálně podpořily. Jeho experimentální povaha nás dodnes udivuje. Zajímavé stravovací návyky mnozí dnešní trenéři považují za svérázné, ale Zátopkovi přinesly mimořádné úspěchy, na které můžeme být dodnes pyšní.
Zdroje: tajemstvi-maratonu.cz, idnes.cz, priroda.cz, plus.rozhlas.cz, spandidos-publications.com