Největší kuchařská ostuda Čechů. Tuhle polévku vám v zahraničí omlátí o hlavu. Tohle by nejedl ani vězeň

Naše tradiční kuchyně zahrnuje jídla, která mnohým připadají jako kulinářská kuriozita. Vnímají to hlavně cizinci, kteří se při čtení českých menu nestačí divit. Někdy v českých jídelníčcích nacházíme taková jídla, která nás dokáží až vyplašit. Někdo na ně může vzpomínat s nostalgií, jiní nad nimi kroutí hlavou.

Zatímco tento pokrm je rozhodně pro mnohé starší Čechy jako vzpomínka na staré časy, kdy se jedlo skromně a účelně, mladší ročníky a cizinci na něj koukají s nepochopením, až s odporem. Jak je možné, že existuje jídlo, které vyvolává tolik rozporuplných emocí a reakcí? 

Polévka, která rozděluje nejen národ

Řeč je o chlebové polévce. jde o tradiční český pokrm, jehož základem je starý nebo oschlý chleba, který se rozvaří ve vodě, někdy dokonce i v mléce. V polévce jsou i další suroviny, například česnek, cibule, sádlo, vývar (bujón), vejce – zkrátka běžné suroviny, které určitě máte ve spíži a v ledničce. Recepty na chlebovou polévku se mohou lišit, záleží na regionu i na rodinných zvyklostech, se kterými se polévka dědila. Účel této polévky je ale naprosto zřejmý. Dříve se surovinami neplýtvalo, ani když už byly okoralé a „po datu spotřeby“.

Příprava chlebové polévky je velmi jednoduchá a také rychlá. Nejdřív se na sádle osmaží nasekaná cibule, přidá se česnek a pak voda (vývar) a natrhaný nebo nakrájený chleba na kostičky. Chleba se chvilku povaří, aby změkl a rozpadl se. Chlebová polévka má mít ideálně hustší konzistenci, často připomínající spíše kaši. Na závěr ještě můžete přidat vejce, které polévku ještě více zahustí.

Historicky šlo o jídlo, které vzniklo, aby se neplýtvalo. Chlebová polévka byla hlavně pokrmem chudých, ti si nemohli dovolit vyhazovat zbytky, když měli hlad – proto se naučili vařit z lecčeho. V období hlavně kolem válek, kdy byl přístup k potravinám velmi omezený, byla chlebová polévka způsobem, jak se nasytit, aniž by bylo nutné konzumovat maso, které bylo velmi nedostupné. Možná proto je dodnes chlebovka spojována s nouzí a dnešní lidé žijící v konzumu nad ní ohrnují nos.

Vzhled a chuť chlebové polévky má své příznivce i zapřísáhlé odpůrce

Chlebová polévka má prapodivnou kašovitou konzistenci, která nevypadá příliš lákavě. Když si k tomu domyslíte tu mdlou barvu, tak se logicky nejedná o zrovna mimořádně vyhledávaný pokrm. Rozmočený chleba, ten je spíše pro kachny, co plují na řece – někomu se z toho může zvedat žaludek.

Chuť má mdlou a nevýraznou. Možná hlavně proto, že základem je chléb a voda. Varianta s vývarem už zní trochu lépe, ale stejně, žádný zázrak. Polévka postrádá nějakou výraznou příchuť nebo pikantnost, které by zabavily vaše chuťové pohárky.

Mnoha lidem připadá chlebová polévka nevábná – a není divu. Rozbředlá kaše s nijakou vůní mnoho mlsných jazýčků nepřiláká. Spousta lidí si představuje, že právě takový pokrm si „dopřávají“ třeba vězni.

Dočká se chlebová polévka své renesance?

Chlebová polévka se u nás stále vaří a dočkala se i spousty variant. Někdo do ní přidává nasekané bylinky, díky kterým má hned trochu lepší vzhled, další zase doplní o houby a uzené – s těmito ingrediencemi polévka konečně získá o trochu přívětivější chuť. I když v mnoha domácnostech ustoupila barevnějším a chutnějším pokrmům, stejně ji stále můžeme vidět na jídelních lístcích mnoha restaurací.

Moderní variace chlebové polévky často zahrnují přidání kořenové zeleniny, která jídlu propůjčuje jedinečné aroma, ale také třeba špek, kmín a mnohé koření, které pokrm obohatí a obarví. Někteří kuchaři dokonce ještě před přidáním do polévky chléb opečou, čímž trochu ztvrdne a úplně se „nerozblemcá“. Chléb si skvěle rozumí s droždím, proto někteří do polévky přidávají i to. Na závěr je možné podávat s trochou smetany nebo zakápnuté octem. To už zní lépe, že?

Zajímavé je, že chlebová polévka měla i několik lidových názvů, například žebračka. To je nejspíš odvozené od toho, že byla velmi chudá. Faktem ale je, že i méně oblíbená jídla z tradiční české kuchyně se dnes těší svému obrození, jen s některými vylepšeními.